KOMONO znamená v japonštině "drobné předměty, rozmanité věci, doplňky, strojky a malé nástroje, součástky a přípojky, maličkosti".
V KonMari představují věci, které spadají do neurčité kategorie věcí "pro každý případ" nebo "škoda vyhodit". Patří sem komponenty a káblíky zvláštního původu, gumičky, knoflíky, baterky, přívěsky, provázky, ale i některé kosmetické přípravky, nebo kuchyňské náčiní.
Jejich vytřídění patří mezi nejnáročnější, protože musíme překonat obavy, že bychom danou věc v budoucnu naléhavě postrádali, a zároveň vytříděné věci potom smysluplně uspořádali. Do komona se proto málokomu chce a tak naše skříňky a šuplíky tvoří z velké části právě tyto drobnosti.
Marie doporučuje pro tento projekt následující základní pořadí třídění:
- CD/DVD (u starších domácností bych přidala i VHS ;))
- přípravky péče o pleť
- líčidla
- doplňky
- doklady (pasy, kreditky)
- elektrické přístroje a příslušenství
- vybavení domácnosti (psací potřeby, šití)
- zásoby pro chod a údržbu domácnosti (čistící prostředky, léky, drogerie)
- kuchyňské zboží/zásoby
- ostatní (jako podkategorie například sportovní vybavení nebo potřeby vztahující se k nějakému koníčku)
Stejně jako v případě předchozích kategorií, i v tomto případě doporučuje Marie postupovat metodou ponechat jen předměty, které vám dělají radost a pro jejichž uchovávání existuje konkrétní důvod a tím je užitek či účel věci.
Jak si počínat, už víme, pojďme si ale přiblížit některé skupiny předmětů, o kterých si často myslíme, že je potřebujeme a držíme je zbytečně.
Vzorky kosmetiky
Vše staršího jednoho roku bez milosti vyhodit, s největší pravděpodobností budou vzorky prošlé, i přesto, že nebyly otevřeny. Brát s sebou takové produkty na dovolenou nebo je nabízet hostům se určitě nedá doporučit.
Obaly od spotřebičů
Patříte mezi lidi, kteří si rádi schovávají obaly a krabičky od spotřebičů? Jak často se vracíte k návodům, které leží na dně a listujete jimi? Shlédnete přiložené CD s návodem? Učíte se ovládat aplikace podle nich, nebo preferujete "pohrát si" s novým telefonem či foťákem a objevujete aplikace sami? Naprostá většina lidí schovává obaly i s návody a přitom je nikdy nevyužívá. V případě potřeby se většinou obrací na internet nebo se jdou poradit do prodejny, což je také časově o dost efektivnější.
Jen dodám, že původní obal s návodem lze podle mě doporučit snad jedině tehdy, pokud patříte k lidem, kteří často mění modely telefonů nebo foťáků a prodávají je jako zánovní, nebo pokud jde o zboží, které se v domě jen "otočí" a relativně brzy jde zase dál: jako odsávačky mléka, monitory dechu, chůvičky, ohřívačky kojenecké stravy atd.
Záruční listy od všeho samozřejmě uchovávejte po celou dobu záruky (viz kapitola "papíry").
Neurčité kabely
Ponechte jen ty, o kterých víte, k čemu patří a slouží. Všechny ostatní záhadné káblíky zůstanou podle Marie dál jen záhadou.
Rozbité spotřebiče
Nefunkční televize, rádia, toustovače a žehličky odneste do sběrného dvora, nebo nabídněte k prodeji na díly. Samy se neopraví a nezprovozní, to je životem ověřený fakt.
Knoflíky
Pokud chcete mít jistotu, že najdete rezervní knoflíky pro případ utržení, pak by měly být přišity přímo k oblečení (k podšívce nebo cedulce na oblečení) a to hned po zakoupení. Z Mariiny zkušenosti se totiž ve skutečnosti málokdo obtěžuje hledáním náhradního knoflíku v nějaké krabičce s rezervními a zpravidla spíše raději oděv "dočasně" vyřadí z oběhu, nebo jej nosí bez knoflíku. Nemusíte souhlasit, mně se taky nějak příčí zrušit krabičku s knoflíky, ale přitom se v tom osobně poznávám - ještě jsem v ní nikdy nelovila náhradu!
Drobné mince
Mariin postřeh je, že se s drobnými zachází jako s nějakou druhořadou měnou, přitom jde o regulérní hotovost. V každé domácnosti se nachází drobné mince, někdy i na neuvěřitelných místech. Podle KonMari by se měly ihned ukládat do peněženky, která by měla být jediným místem pro jejich přechovávání.
Já osobně nedokážu udržet morál přecházet s korunou v ruce celý byt až ke kabelce a mince ukládat zpět do peněženky. Místo toho máme na místech, kde z nás mince padají (vstup do bytu, místo u šatní skříně, kde se převlékáme) připravené misky, kam mince odkládáme a odtud drobné zase bereme, když jdeme pro nějakou drobnost do večerky, nebo do trafiky a tak je zajištěn jejich oběh.
Pravdou totiž je, že výměna pytlů drobných za bankovky je pruda a často bývá tato služba i zpoplatněna.
Moc se mi líbí ještě Mariin postřeh, že "pytlíky napěchované starými zašedlými mincemi vydávají tupé klapání místo veselého zvonění a bývají zbavené své důstojnosti peněz". Kdo někdy měl co do činění s takovým množstvím dlouho ladem ležícím pytlíkem drobných, určitě jí dá zapravdu. A ta nevůně po jeho otevření!
Produkty zdarma
Produkty zdarma milujeme v okamžiku obdržení. Jsou to zejména reklamní předměty, maskoti a plyšáci, otvíráky a sklenice s logy pivovarů a další blbůstky. Jejich kouzlo záhy vyprchá a věci začnou doma zabírat místo. Často bývají nevalné kvality, takže pozbydou účelu velmi brzy.
Bez obav se jich můžete zbavit, chybět vám nebudou.
Pozůstatky posedlosti zdravým životním stylem
Oběti teleshoppingových reklam, zbystřete! Teď se můžete bez výčitek začít zbavovat všech těch zeštíhlovacích pásů, stepperů, rotopedů, ale i odšťavňovačů, parních hrnců a dalších vymožeností, které jste si časem pořídili, ale nikdy plně nevyužili (pokud ano, pak pochopitelně odstavec přeskočte). Mariin názor je, že své zdraví spíše posílíte tím, že tyto nevyužívané věci zmizí.
Vyjádřete věcem vděčnost za jejich přínos, který často spočíval jen ve vzrušení v okamžiku pořízení, v opačném případě za to, jak vás koupě posílila, nebo pomohla dostat se do formy a kondice.
Dary
S touto kategorií máme všichni opravdové dilema. Někdo na nás myslel, chtěl nás potěšit, investoval čas, energii, v neposlední řadě i peníze a tak máme něco, co neodpovídá zcela našemu vkusu, ale nedokážeme se toho zbavit. Jak jdeme životem, těchto věcí jenom přibývá.
Marie má smysluplný názor: "jediným skutečným účelem daru je být obdržen. Dárky nejsou věci, ale jsou prostředkem k vyjádření něčích citů."
Proto, pokud držíme něco, co nebyla ta správná trefa, můžeme věci poděkovat za radost, jakou nám udělala v okamžiku, kdy jsme ji dostali a zbavit se jí.
Marie pokračuje:"ovšemže by bylo ideální, kdyby vás těšilo ji používat. Ale člověk, který vám ji daroval, jistě netouží po tom, abyste ji používali jen z pocitu povinnosti nebo ji bez použití odložili a cítile se provinile, kdykoli se na ni podíváte."
A já jen dodám, že by dárce jistě i mrzelo, kdyby jen tušil, že vás taková věc dokonce rozčiluje, nebo vám překáží a ubírá prostor v domácnosti.
"Když věc vyhodíte, prospějete tím i dárci", uzavírá Marie.
Amen! :)
P.S.:
V příštím díle nás čeká projekt největší - věci sentimentální hodnoty!
Nejvíce mě oslovila položka "dary"! Jsem učitelka a na konci každého školního roku jsem bohatší o nejrůznější sošky, svíčky a jiné hovadinky, které ovšem dítka často předávají s tak roztomilým upřimným výrazem, že mi bylo stydno je vyhodit. Teď už mi stydno nebude, neb jsem ráda, že vyhozením prospěju i dárci:-) (Ale přiznávám, že jsem se jich zbavovala už předtím. A s blížícím se vysvědčením všem doporučuju věnovat učitelkám jen spotřebovatelné věci, především kytky a jídlo. Udělá největší radost.)
OdpovědětVymazatSouhlas! A platí to nejen pro učitelky - já už pár let v rodině na otázku, co mi mají dát k narozeninám/Vánocům, odpovídám, že klidně něco jedlého, co si třeba běžně nedopřeju. Radost to udělá velkou a nezabírá to trvale místo :-) (mívám tedy i konkrétní nejedlá přání, ale ta třeba bývají mimo finanční možnosti toho, kdo se ptá, tak je ani nezmiňuju).
VymazatJana
A me jako rodice mrzi, ze i svicky neuzijete. Pro me jsou i svicky spotrebni vec. Hlavne v zime se u nas pali o 106. Takze jsem si myslels, ze i ta ucitelka to jako spotrebni vec vyhodnoti :-D.
VymazatPodobne, tiež som sviečky zaraďovala medzi spotrebovateľné veci... Ale poznám okolo seba dosť príkladov, kde sa hromadia (a to ani nejde o (aktívnu) učiteľku). Niekde sa skrátka ani sviečky spotrebovať nestihnú. :)
Vymazat(Podobne sa týka aj kozmetiky, čokolád a iných sladkostí, alkoholu a pod.) Takže niekedy je to naozaj ťažké.
Jsou svíčky a svíčky. Také jako učitelka dostávám spousty drobných dárků. Klasická válcová svíčka potěší a určitě ji vypalim. Svíčky v podobě kycovitych figurek,posypane flitry,naparfemovane šílenými vunemi raději posílám dál do světa těm,kteri je ocení�� Ivca
VymazatZásadně nedoporučuji číst tento blog okolo 24:00 hod.!!!!! Má to za následek, že si čistíte zuby v 01:37 hod a ještě se mlsně rozhlížítě, kde by se co dalo vyhodit a vyklidit!!! Ale to ráno!
OdpovědětVymazatTeď jste mě rozesmála a chápu :-D
VymazatTak tentokrát to je problém pro mě velmi nepříjemný a trvale aktuální, taky působící divoký rozkol v naší domácnosti. Moje tchýně je přímo nemocná potřebou shromažďovat všechno co se může ještě někdy hodit a manžel je tímto taky postižen velmi silně, já naopak pocházím z domácnosti, kde se netrpí nic co nemá účel, nebo se nelíbí všem obyvatelům, takže já jsem neustále na válečné stezce s věcmi, které manžel odmítá vyhodit, protože co kdyby....
OdpovědětVymazatU nás je to naopak. V mojej rodine sa "zo špagátikov postavil dom" - tj, odložilo sa úplne všetko počnúc kúskom špagáta odviazaného z balíka po spinku stiahnutú z akéhosi (skartovaného) dokumentu. (O to menej sa samozrejme kupovalo)
VymazatManžel ma ale pomaly a trpezlivo učí vyhadzovať. (Ono je dosť ťažké opatrovať všetko, ak vás zároveň stále zásobuje novými (a krásnymi!) vecami. ;-) )
Horšie je, že sa cítim byť tvorivou dušou, ktorá má potrebu (raz!) tvoriť zo samých odpadových materiálov - musí si teda najprv doma nazhromaždiť zásoby najrôznejších serepetičiek... :-S Ale bojujem s tým - vďaka aj za tento blog, ktorý mi v tom hodne pomáha. :)
O jak mi mluvíte z duše, moje žena je přesně takový sběratel, ma to po mamince. Je to težké s tím bojovat a tak to bývá často příčinou neshod, když vyhodim něco " co se mohlo hodit " Tak skousim různé lsti a můj boj je spis partyzánského charakteru. Bohužel, zatím prohrávam 😀. Ale co už , měnit ji nebudu...
OdpovědětVymazat