úterý 26. dubna 2016

KonMari II. - Oblečení

Zásadním kritériem KonMari při rozhodování, které věci si ponechat - a toto pravidlo se týká všech kategorií, nejen oblečení - je vzít každou jednotlivou věc do ruky a položit si otázku, zda ve vás vlastnictví či používání této věci vyvolává radost.
Musíte v takové chvíli zcela vypnout racionální uvažování a potlačovat argumenty jako jsou vysoká pořizovací cena dané věci, její náročné zpracování, skutečnost, že jde o dar nebo ignorovat potenciální užitek (to bude ještě dobré na chalupu...).
Marii jde tímto pravidlem o to, abyste si ponechali skutečně jen ty věci, které doopravdy rádi užíváte nebo nosíte. Jen naplněním tohoto předpokladu dosáhnete stavu, kdy budete mít o svých věcech přehled, budete o ně s radostí pečovat a už se nestane, že upadnou v zapomnění na dno skříně nebo prádelního koše. To je totiž osud, který potká vše, co není z nějakého důvodu vaší srdeční záležitostí a vaší pravidelnou volbou. U oblečení jsou to například sněhobílé lněné kalhoty s puky, které se udržují tak špatně, že se jim při každodenní volbě vyhýbáte. Krásná, drahá a slušivá halenka, která má tolik umělého vlákna, že se v ní doslova vaříte. Krásné šaty, které nelichotí vaší postavě - anebo si to aspoň myslíte. Barva, která nejde k vaší pleti. Kdysi oblíbený svetřík, který už ztratil sytou barvu a tvar. Takových věcí se najde v každé - zejména dámské skříni - spousta, a jejich majitelky mají rozumné důvody, proč je v šatníku držet. Ani jeden z nich však nenaplňuje ono zásadní kritérium: nepřináší radost a není s radostí nošeno/používáno. Nastal čas se s takovými věcmi rozloučit.

A v případě metody KonMari jde o přímo rituální rozloučení: Marie doporučuje takové věci poděkovat za službu, kterou své majitelce udělalo a vyloučit ji ze šatníku. Je to ta součást KonMari, která bývá kritizována, protože lidem přijde praštěná a přiznám se, že praštěná zpočátku přišla i mně, ale pokud překonáte určitou trapnost okamžiku a zkusíte to (podle mého názoru to v duchu bude stačit ;)), zjistíte, že se cítíte lépe a tento rituál vám pomůže s věcmi naložit bez dalších výčitek. Loučíte se radikálně, nemilosrdně, ale slušně, a to celý proces významně ulehčuje. Při bližším studování KonMari na zahraničních webech jsem se setkala ještě s další alternativou poděkování, a tou je vyjádření díků Bohu, nikoli samotné věci.  Z reakcí se tato verze více zamlouvá lidem v křesťansky založených zemích, kteří se při vyřazování nechtěných věcí cítí provinile, a tak mi nedá se o tuto alternativu nepodělit.

Přejděme k první kategorii, kterou Marie Kondo doporučuje vytřídit jako první: Oblečení. Už ve včerejším úvodním díle jsem ozřejmila důvod, proč MK doporučuje začít právě jím.
Marie doporučuje velmi radikální postup: vyndejte veškeré své oblečení z šatníku a sneste jej na podlahu, na jednu hromadu. Vaše skříň by měla být zcela prázdná. Pro mnoho lidí je pohled na ten prázdný úložný prostor šokující, protože je mnohem větší, než dosud vypadal, a hromada věcí na podlaze určená k přetřídění je neméně šokující - je to pestrobarevná hora a už v tomto okamžiku si řada lidí uvědomí, že její velikost zdaleka nekoresponduje s množstvím, které se denně nosí. Je to léčba šokem, od které si Marie slibuje trvalý obrat v myšlení a podle referencí klientů i čtenářů je efektivní.
Ve fázi, kdy před sebou máte horu oblečení, radí Marie začít mimosezónními kousky a ladit svoji intuici právě na něm. Následně doporučuje rozdělit oblečení na jednotlivé podkategorie:

  • vrchní kusy - košile, svetry, trika
  • dolní kusy - kalhoty, sukně
  • oděvy na ramínku - saka, kabáty, obleky
  • ponožky
  • spodní prádlo
  • kabelky
  • další doplňky - šátky, pásky, klobouky
  • oblečení pro zvláštní příležitosti (plavky, uniformy)
  • a boty

Přiznám se, že mi není úplně jasné, jak si v praxi poradit s vytříděním celé hory najednou a jak to zvládnout v časovém úseku, po který si jsem schopna udržet pozornost, soustředění a energii na to, co dělám. V tomto bodu jsem ke KonMari skeptická. Věřím, že většina lidí snáze uběhne 5x300 m slušnou rychlostí, než 1500 m najednou. Výsledkem mé osobní zkušenosti s podobně ambiciózní a nadupanou debordelizační čistkou je syndrom netrénovaného běžce - nohy jako z olova a píchání pod žebry ještě dlouho před cílovou páskou.
Druhým - pro mě zásadním aspektem - je skutečnost, že nemám tolik času a prostoru pro to, abych se podobnému projektu mohla věnovat po potřebný časový úsek. Určitě ne v situaci, kdy nemám k dispozici chůvu nebo babičku, která by vykrývala nejrozličnější potřeby dvou dětí, zvláště dvou dětí s odlišným režimem vyplývající z věkového rozdílu. A s dětmi sice jde uklízet a třídit, a vy už dávno víte, že jsem zásadně proti tomu, aby "se uklízelo" dětem za zády a utvrzovalo je tak v přesvědčení, že se během jejich spánku nebo hlídání věci samy teleportují na své místo a mají samočistící schopnost, ALE nejde s nimi podnikat takové dobrodružství, jako je vyházení 700 kusů oblečení na zem, jeho třídění a dělání osobního pohovoru a rituální děkovačky.

Pokud vám to vaše osobní situace dovoluje, vrhněte se na celého mamuta, pokud ne, pak zkuste postupovat po výše uvedených podkategoriích a ze skříně vyndat a následně přetřídit vždy jen jednu z nich. Věřím, že šok a konfrontaci zažijete tak či onak!

V dalším zířejším dílu si povíme, jak Marie Kondo doporučuje naložit dále s přetříděným oblečením a jak do skříně uložit kousky, které si hodláte ponechat.

Myslím, že budete překvapeni!

21 komentářů:

  1. Zkusila jsem mamuta... po dvou hodinach byl narvan do skrine a pak trizen lodle kategorii coz bylo sokujici ale proveditelne. Troufam si rict ze ted uz nosim pravidelne vsechno co ve skrini je a neni tam nic co bych rok nemela na sobe.

    OdpovědětVymazat
  2. Já taky jdu po kouskách. Všechno naráz jsem ani nezkoušela, protože z dřívějších zkušeností už vím, že snažit se uklidit/zorganizovat/změnit všechno naráz nefunguje. Takže teď už mám uklizenou a přebranou půlku skříně a dvě malé komody. Musím říct, že metoda "přináší mi to radost?", funguje bezchybně.
    Dneska jsem i trochu předběhla a vytřídila pár knížek. Zítra mám cestu do knihovny a dobročinného bazaru, tak jsem jich rovnou pár vzala s sebou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně to právě taky nejde a nešlo mi to ani "za bezdětna", když by ten prostor i byl. Nedokážu se tomu věnovat několik hodin v kuse, to mě úplně ubíjí. Zato když si vytyčím nějaký úsek, zatočím s ním svižně v relativně rozumném čase.

      Vymazat
  3. Tak já jsem nikdy neměla přeplněnou skříň, dokonce jsem zjistila, že v současné době podle knihy Madam Chic bych měla ještě pár kousků dokoupit.
    700 ks oblečení si nedovedu představit.
    Jinak racionálně a bez emocí jsem vyházela spoustu věcí z domácnosti asi 3-4 roky zpátky, a když to člověk udělá u jedné emoční věci a zvládne to, tak pak to jde opravdu samo. :-) A bylo mi lehce. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Těch 700 kousků naskáče raz dva, když počítáte i ponožky, spodní prádlo, pásky atd. To je na tom to šokující, je toho ve výsledku opravdu spousta. V našich končinách to nebude tak extrémní, i když nedávno jsem valila oči nad šatníkem jedné tuzemské blogerky, měla 42 podprsenek. Já mám jen jedny prsa a můj týden jen 7 dní, i s hodobožovýma se nedostanu nad 10 ;)

      Vymazat
  4. Ja se tedy snazim uz nejaky cas fungovat podle TD potažmo FL, a za dobu neceleho roku, kdy jsem prvne zacala, jsem prosla nekolika stadii. Prvni dva a pul mesice dum jako klicka, dodrzovani rutin i vseho ostatniho bez problemu, pak najednou jako kdyz utne. Opakovane snahy znovu nastartovat moral, a opakovana neschopnost dostat se dal, nez kde jsem byla pred tim. Pochopila jsem, ze na skutecnou "debordelizaci" toho vseho, co se u nas za ta leta nastradalo v intervalu pouhych 5 az 15 minut denne budu potrebovat nekolik let a to je velmi demotivujici. Muj manzel uz rezignoval, protoze u nas porad vriska minutka, litam jako hadr a stejne to v konecnem vysledku neni nijak zvlast videt. Proto mi Konmari prisla jako idealni kombinace s FL. Nejdriv proste musim radikalne debordelizovat a teprve potom budu moct v pohode fungovat podle FL v kratkych casovych usecich podle misi a vubec. Ovsem zase jsem narazila. Presne jak pises, Fi, v realu je Mariina metoda (aspon v me praxi) proste taky casove neproveditelna, a je idealni spise pro bezdetne a svobodne lidi, kteri maji dostatek casu a prostoru jen na sebe a mohou se v klidu venovat dekovackam kazdemu kousku veci za jeho sluzby a nemusi resit prekracovani hor obleceni pred nikym jinym. Jako jedina schudna vec mi prijde postupovat po kategoriich. Snad "nekdy" velmi brzy rano nebo v noci :-). Ovsem jima mne hruza pri predstave tech preplnenych pytlu, kam s nimi, kam s cim... co s nimi dal. Ja se jich zbavim, ale pouze mi zmizi z oci, z meho zivota, nekde porad budou... a tak zase prokrastinuju. :-( Kasamon

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mo, taky si myslím, že KonMari je ideální pro singles. Kdybych tuhle knihu četla před 10-15-20 lety, tak bych si ušetřila spoustu času, peněz a nervů :)

      Osudem přeplněných pytlů se nezabývám, pokud je nedáš do směsného odpadu a neproletí komínem, tak budou sloužit a dělat radost někde jinde. Rozhodně to bude účelnější, než když budou doma dál překážet, nebo budou pohřbeny někde na dně skříně...

      Vymazat
    2. Já mám dva pytle, když se pustím do třídění. Jeden na totální hadry=přesun do kontejneru na recyklaci, u nás jsou celkem běžně vedle těch na tříděný odpad. Druhý pytel na slušné oblečení, co je mi buď malé a nebo je totálně mimo=kontejner pro diecézní charitu. Vyhodit bych se to prostě nedonutila (syndrom křečka), ale předat dál je mnohem snadnější :)

      Vymazat
  5. Obleceni mam vicemene hotove :-). Hodne toho slo pri stehovani pres dvema lety. I tak jsem minuly tyden ze sve skrine vytahla jeste pytel veci, ktere prezily stehovaci cistku, ale od te doby jsem je nemela na sobe. Jeste tam mam nekolikery saty, ted jste me motivovaly jit i do nich. Saty obecne malo nosim, a u tech par kousku me furt brzdi fakt, ze je mam od mamky, kterou uz nemam. Ale asi je cas se rozloucit i s nimi.
    Co si teda nedovedu vubec predstavit, jsou knizky. Ale projdu knihovnu a uvidim zda nejakou redukci zvladnu. Pravda je ze se mi tam knizky uz nevejdou a nevypada to jako knihovna ale jako bordel.
    Vloni jsem po precteni Zbavte se neporadku s Feng shuei vytridila 50kg casopisu o vareni. Fakt sila co se doma vse nahromadi.
    Takze diky za web. Ctu pravidelne, ale zatim nejak nezvladam najet na system. Asi moc veci. Kdyz dnes posbiram vse z obyvaku, nejdele do zitrka to tady s klukama zvladnu zas natahat a rozhazet. Asi nekde soudruzi z NDR udelali chybu :-D.
    Pavla

    OdpovědětVymazat
  6. Já když už se dostanu k přebírání oblečení, tak aniž bych KonMari znala, tak u většiny vyřazovaných kousků říkám sama od sebe něco jako "milé tričko, posloužilo jsi dobře, ale už přišel čas jít dál" a jde na hromadu buď k darování (první kolo rodina, zbylé kousky na charitu), nebo k přešití či využití materiálu (tam je blbé, že vlastně moc neuvolní prostor, jen se přestěhuje do jiné skříně), případně na vyhození, když už to není využitelné nijak.
    Ale pro mě je v současnosti generální přetřídění šatníku spíš nemožné. Doma s dětmi jsem už 4 roky, teď se každým dnem narodí třetí, takže ještě pár let v domácnosti mě čeká. Zatím si tedy netroufám vyřadit "kancelářské" oblečení, které sice už těch pár let jen leží bez využití, ale co já vím, jakou práci po RD najdu. Stejně tak zatím nevyřazuju něco, co je mi malé/velké, protože ta postava se poslední roky furt mění :-)). Takže vlastně vyřadit můžu jen to, co mi skutečně už nepřináší radost (ha, takže vlastně tu metodu praktikuju podvědomě, aniž bych ji znala :-)) a vím, že to nosit nebudu, i kdybych přibrala/zhubla/našla podobnou práci.

    OdpovědětVymazat
  7. V bordeloznom byte to ani naraz nejde. Mne sa osvedčilo postupovat po kategóriách a podkategoriach. Takze pekne postupne najprv vrchne veci. Prebrať, poskladat odložiť. Potom spodne veci: prebrat poskladat odložiť. Atd. Ono to nieje hned ako zo skatulky. Chvilu to dokonca vyzera ako v prekladisku krabíc a harabúrd. Ale verím, že to za par mesiacov dam. Priestor sa pomaly uvolnuje.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Překladiště krabic a haraburdí je naprosto výstižný popis naší domácnosti v této fázi úklidu s Konmari :)

      Vymazat
  8. **Šaty, prosím pěkně kategorie šaty a šatovky :-) Vím, že puntičkařím, ale já jsem šatová ne kalhotová a proto mně praštilo do očí, že kategorie šaty chybí.

    PS: celou KonMari mám již za sebou tak sděluji, že funguje a držím Vám všem palce, to dáte!!!

    **A pak ještě kategorie sport: letní, zimní, jiné sporty. Ale to jsem osobně vsunula do kategorie Oblečení pro zvláštní příležitosti.

    Krásně rozebraný cíl kapitoly, takhle to myslím řekne českým ženám více, než samotná kniha. Děkuji

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za kompliment, od ostřílené KonMaríny mě to těší! :)

      K těm šatům - podkategorie jsem opsala z knihy, nedovolila bych si je měnit podle sebe. Šaty podle tohoto seznamu patří do podkategorie "na ramínko", ne? ;) Snad mi něco neuniklo.

      Vymazat
    2. Děkuji taktéž :-) je příjemné se takto sejít!
      Ano, šaty "na ramínko" a bavlněné šaty (jak jinak říci na doma?) složené dle Marie vedle triček.

      Vymazat
  9. Tady se musim taky pridat ke komplimentu, Fi, jsi skvela v prezentaci hlavnich bodu (jako ostatne ve vsem;-) ), az mne zamrzelo, ze jsem taky podlehla a uz si knihu poridila. Ani obrazky tam nejsou ;-( :-)... Kasamon

    OdpovědětVymazat
  10. Zkusila jsem u oblečení obojí - postupně i naráz. Poprvé se k tomu vytvořily podmínky, kdy jsem se na den ocitla doma úplně sama (jinak si to neumím představit) a byl to fičák! Hodně mě překvapil výsledný efekt - vidět to kvantum věcí na hromadě na jednom místě rozmetalo první vlnu pochybností, zda není lepší si nerozhodné kousky nechat (není!). Druhá vlna padla, když opravdu každý kousek prošel rukama, zhruba od 20. kousku dál to člověk začal hodnotit přirozeně poctivě a střízlivě. Fakt dobrý. Největší překvapení - bylo to hodně úmorné a rozvleklé, ale šlo to překvapivě snadno. O rok později jsem viděla další rezervy a rozhodla se pro druhé kolo, ale už nebyly takové podmínky, takže postupně, a šlo to mnohem hůř a efekt byl menší, chyběl asi ten náhled celku a nepovažuji to za dodělané. Knih jsem se obávala, ale šly snadno (tedy zatím pouze moje dospělácké), nosím je do knihovny, takže mi to srdce nerve a zajímavé je, že jsem si v následujícím období s radostí kupovala knihy nové, které mě zajímaly. Dál jsem se zatím nedostala :-), na papíry a vzpomínkové předměty si zatím netroufám. Moje zkušenost je, že FL a TD mi pomáhají s pravidelným průběžným provozem, ale efektivní čistka mi jde lépe podle KonMari. Lenka

    OdpovědětVymazat
  11. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  12. Kdo má raději názorné obrázky, tak je metoda ještě více rozpracovaná v následné knize Spark Joy. Myslím, že až v té druhé knize je myšlenka k oblečení, co se mi hodně líbí. Jestli máte doma něco, co je tak extravagantní, že se v tom vlastně moc neodvažujete mezi lidi, ale máte to rádi, tak to s radostí noste na doma :-) Třeba šaty na flamengo atp.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za tip! Věřím, že Spark joy po kasovním úspěchu Zázračného úklidu brzy vyjde i u nás a určitě si ji přečtu :)
      (Šeptem): nějaké podobné modely nosím na doma i já ;)

      Vymazat

Děkuji za váš komentář :)