pondělí 25. dubna 2016

KonMari I.



K Japonsku mám takový ambivalentní vztah. 
Moc se mi líbí shinkanzeny upalující šťavnatou zelenou krajinou, ze které se až mysticky odpařuje vlhkost. Zasněžené ledovce v pozadí, rozkvetlé sakury a magnólie v popředí. Zbožňuji takové ty malé zenové zahrádky a dvorky, na kterých už není místo pro všechno, co je zase typické pro český venkov (a to je pro Japonce moc dobře, i když na vraky Mitsubishi a Nissanů by se asi koukalo lépe, než na embéčka) ;)
Líbí se mi úhledně servírované jídlo, což neplatí jen pro sushi. Čisté interiéry. Problém mám s další tváří téhle části země, kterou bych přirovnala k lízátku: je sladké, pestrobarevné až neonové, parfemované, chemické, z lesklého PVC obalu na mě vykukuje ještě nějaká malá ušatá kreatura, nebo aspoň zajíček (panda, kočička, medvídek) a po docucání na mě zbylý klacek vypískne nějakou příšernou melodii na rozloučenou.




A tahle země dala světu Marii Kondo a Marie zase knihu Zázračný úklid. O obou jste chtěli vědět víc, a proto Koničiva! (mírně se předkláním se rukama sepjatýma na hrudi), vítejte u prvního dílu seriálu o KonMari.

Musím předeslat, že žádná kniha, která se věnuje dělání pořádku a vede čtenáře k třídění a vyhazování přebytečných věcí, není (ani nemůže být) špatná a totéž beze zbytku platí i pro Zázračný úklid! 
Je to kniha, která vás provede výraznou debordelizací vašeho obydlí a která vás přiměje k šokující konfrontaci s epidemií dnešní doby: naprostým přehlcením věcmi. Tváří v tvář naducaným pytlům přebytečného rychloobrátkového oblečení a přepravkám plných dávno nečtených knih, časopisů a nejrůznějších předmětů si člověk, který žádnou jinou podobnou knihu nikdy nečetl a v principu stejnou metodu nezkusil, uvědomí, kolik věcí leží ladem roky nepoužívaných, nepovšimnutých a nemilovaných, kolik je v nich peněz a kolik místa a kyslíku ubírají domácnosti. Po jejich odlifrování z domu pak člověk zažívá úlevu a opojení z uvolněného prostoru a energie. Najednou lze otevřít skříň a uložit čisté prádlo na jedno (své) konkrétní místo, v kuchyňských skříňkách se nesesouvají plastové nádoby jako matrjošky, vše je vzdušné, uspořádané a přináší obrovský pocit klidu a harmonie. Člověk, který doteď zažíval libé pocity ze shromažďování věcí do zásoby, najednou zažívá obrat o 180° a s údivem zjišťuje, že mu jeho dosavadní falešné jistoty byly jen koulí u nohy. Jako bonusový efekt takové vlastnoruční terapie domova debordelizací funguje fakt, že do budoucna si člověk dvakrát rozmyslí koupi něčeho "hezkého", "výhodného" a něčeho, co "by se mohlo hodit", protože vzpomínka na kvanta vyhozených věcí a celý bolestný a pracný proces debordelizace většinou funguje jako spolehlivá stopka impulzivních nákupů. A nejen to - proměnou, odlehčením, provzdušněním a kultivací projdou i vztahy lidí v takovém domě. Stěžejním efektem je to, že se v takovém domě lehce udržuje pořádek - přirozeně za předpokladu, že se věci dál vracejí na své místo a v domácnosti fungují rutiny.

Zázračný úklid a všechny ostatní podobné knihy jsou podle mého názoru vkladem, který by měly děti dostávat na konci základní školy ještě předtím, než dostanou vlastní občanku!

Přesto tedy mám určité výhrady k Zázračnému úklidu. Není jich moc, ale stojí mi za zmínku, i když jen vyjadřují moje osobní stanovisko. Zde jsou sporné body:
  • některá popsaná doporučení či návody nelze aplikovat do praxe, nebo to přinejmenším nelze doporučit v našich podmínkách. Konkrétní příklady uvedu v dalších kapitolách, tak, jak ně budeme narážet.

  • autorka byla v době psaní knihy a jejího vydání svobodná a bezdětná, a na knize je to znát. Zcela v ní chybí kapitola věnovaná dětským věcem a hračkám a osobně je považuji za natolik specifické, že nemůžu souhlasit s tím, že stačí i v této oblasti postupovat stejně, jako v kterékoli jiné. Nyní už je ale Marie maminkou malého miminka a hendikep první knihy pilně dohání psaním další knihy s návodem, jak vést malé děti k pořádku. Inu, chce se mi dodat, že mám doma od Velikonoc jednu bonsaj a taky nepíšu knihu o pěstování bonsají, ale uvidíme ;)
  • kniha nepřináší žádný originální a zázračný návod. Ale to nelze vytýkat Marii, je to spíš výtka směřovaná na přemrštěný marketing vydavatelů. V oblasti úklidu a organizace jednoduše nelze vymyslet nic nového. I metoda skládání prádla nastojato, která je nyní díky Marii hojně praktikovaná a mylně považovaná za "metodu KonMari", je stará jako komody s šuplíky, rozšířená především v USA a určitě stojí za zmínku, že ho praktikovala už moje maminka před třiceti lety v pražských Stodůlkách a bezpečně vím, že nebyla jediná! ;) Na YouTube jsou četná videa zobrazující toto skládání ještě dávno před vydáním Zázračného úklidu. Všechny podobné knihy jsou na bázi sbírky doporučení a praktik léty osvědčených v praxi. Originálním je tak činí pouze způsob, jakým je autor odprezentuje (a to se Marii povedlo náramně).
  • v knize se podle mě málo zdůrazňuje, že uděláním pořádku vše teprve začíná. Nechybí v ní sice doporučení a tipy na údržbu domova, tak, aby se eliminovala rizika recidivy, ale  postrádám konkrétnější návody a udržovací rutiny, z nichž by bylo zřejmé, že jde o kontinuální proces a že nově nabyté mentální nastavení bude třeba soustavně posilovat. Jsme totiž jen lidé :)

Zázrak Zázračného úklidu tedy není ve skutečnosti zázrakem v pravém slova smyslu a může vzbuzovat některá nereálná očekávání. Knihu provází zdatný marketing a konkurenční výhoda spočívající v tom, že dílo vyšlo v době sociálních sítí a digitálních médií a může ho provázet  účinnější, barevnější a blikavější mediální humbuk (zde je ta paralela k druhé straně Japonska z úvodu) než jeho asi nejpodobnějšího předchůdce, Clear the Clutter with Feng Shuei od Karen Kingston, vydané už v roce 1999 (u nás před šesti lety pod titulem Zbavte se nepořádku s Feng Šuej).

Přes vše výše uvedené je to kniha, která rozhodně stojí za pozornost. Je v ní mnoho inspirace a motivace k tvrdé práci na domě i na sobě a řada podnětů k zamyšlení. Budu se snažit vám je přiblížit v několika kapitolách.

Marie doporučuje třídit a vyklízet po kategoriích, nikoli po místnostech, a tyto kategorie mají podle KonMari toto pevně dané pořadí:
  • oblečení
  • knihy
  • dokumenty a papíry
  • rozmanité drobnosti; pro tuto kategorii má MK specifický název Komono
  • a nakonec sentimentální a upomínkové předměty

Toto pořadí budeme dodržovat, Marie pro něj má rozumný důvod. Oblečení totiž tvoří kategorii, kterou se vám bude - alespoň po emocionální stránce - probírat mnohem snáz než třeba vzpomínkovými předměty. Oblečení rovněž zabírá spoustu místa, úlevný efekt uvolněného prostoru bude proto příjemně nakopávající a motivující k další práci.

Pokud jste příznivě naladěni a připraveni propustit ze svého života nepoužívané a dosloužilé věci, nakoukněte zítra na druhý díl, ve kterém už přinesu resumé kapitoly o radikální čistce ve vašem šatníku!

Krásný den,
Fi


13 komentářů:

  1. Fi, v přehledu kategorií se někam schovaly právě ty vzpomínkové předměty :-)
    Těším se na Váš pohled na knížku. Mně osobně přijde velmi motivační a myšlenka "nechat si to, co přináší radost" se mi zdá úžasná. Pomáhá mi vyřadit i věci, na které roky koukám s pocitem viny, že je nemám ráda (nepoužívám, nelíbí se mi) tak, jak by si ten, kdo mi je kdysi dal, představoval...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám podobný názor - i když jsem už nějaké knížky o úklidu a organizaci měla (Debordelizace, Detox šatníku, ) a poslední dobou se snažím vyházet zbytečné krámy, tak jsem pořád měla doma plno věcí typu "to se bude hodit ... vždyť to bylo drahé ... neměl jsem to nikdy na sobě, ale mohla bych to nosit..." a nebyla jsem schopná tyto věci vyhodit.
      Zázračný úklid je opravdu velmi motivační a konečně jsem potkala myšlenku, která mě nadchla - zeptat se jednoduše, jestli mi věc přináší radost. A když ne "poděkovat" jí za radost, kterou mi udělala při nákupu a poslat ji dál. Zatím jsem si tak uklidila jen jednu část skříně, ale ten výsledek je ohromující a osvobozující. Jsem moc ráda, že jsem si ji koupila.

      Vymazat
    2. Hankie, díky, už jsem doplnila ;)
      Nechat si jen to, co přináší radost, je úplně jasné kritérium. I FlyLady ho doporučuje. Protože to jsou přesně ty věci, po kterých saháme (v šatníku) a které preferujeme v denním používání (například jeden typ vařečky před druhou, totéž platí i o hrncích, nádobí atd.). Logicky ty ostatní věci ležejí ladem a překážejí.
      Na zbavení se pocitů viny při likvidaci nevhodných dárků mi pomáhá toto: dárek svůj účel splnil v okamžiku předání, kdy mě potěšilo, že si na mě dotyčný vzpomněl a věnoval energii tomu, aby mě něčím potěšil. Ačkoli se netrefil, potěšilo to. A to stačí. Pokud si věc nechám a nebudu ji mít ráda, budu na ni narážet a koukat s pocitem viny, devalvuju ji i dárce. Toho by jistě zarmoutilo, kdyby zjistil, jak mě ta věc štve ;) Tím, že ji pošlu dál, zkrátka udělám líp ;)

      Vymazat
  2. Knihu mohu jen doporučit..někdy je v jednoduchosti,,bez věcí tolikaterých,, krása..

    OdpovědětVymazat
  3. Jsem v polovině knihy zázračného úklidu a mám tři dcery, velmi mi také chybí zmínka o dětském pokojíčku. Protože jak Marie zmiňuje, že by již nikdy nevyhodila někomu věci, tak zrovna tak ani já nemohu mým holčičkám v jejich nepřítomnosti vyhodit funkční hračky a sbalit plyšáky :-/ Navíc mi nedělá úplně dobře, když píše o vyhazování, protože pokud mě osobně věci už neslouží neznamená to, že nemohou posloužit ještě někomu jinému. Například knihy jsem odnesla do knihovny, oblečení do charity apod. Každopádně zvládnout všechno oblečení najednou v pětičlenné rodině byl nemyslitelný úkol, především, když s tím ostatní členové nesympatizují a tak dělám očistu postupně. Přesto jsem moc ráda, že jsem se s knihou setkala, protože i to málo, co jsem zvládla mi udělalo velkou radost.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Naprosto se vším souhlasím. Uklidit dům o velikosti 3+1 + půda, garáž atd najednou prostě nejde. Stejně jako mám problém s nespolupracujícím manželem. Takže vlastně uklízím jen moje a dceřiny věci (má rok a půl, tak si sama neuklidí :-)).
      Vyhazování mi taky vadí, příjde mi to jako hrozné mrhání a neekologické. Snažím se věci rozdat, dát na charitu a pod. Vyhazuju jen co je už nepoužitelné.
      Ale celkově se mi kniha líbila, člověk se nad spoustou věcí zamyslí.

      Vymazat
    2. Mám pocit, že české mutaci by prospělo trochu upravit názvosloví a "vyhazování" vyměnit za "vytřídění", slovo uklízení se mi v kontextu knihy taky nezdá, protože jde o vytřídění a uspořádání, nikoli o úklid v pravém smyslu...
      S věcmi je opravdu potřeba naložit trochu smysluplněji, ale podle mě to Marie schválně nedoporučuje a nechává to na čtenáři, z toho důvodu, že by velkou řadu čtenářek odradila. Ten proces třídění a ukládání je sám o sobě náročný, a dělat ho s vědomím, že na jeho konci vás ještě čeká ty věci někde udat, je demotivující. Naštěstí kontejnery charity jsou dobře dostupné (nějaké odkazy a tipy jsem dávala v mojí organizační sérii) a zbytek věcí jde ekologicky roztřídit a připravit k recyklaci.
      Knihy jdou odnést do antikvariátu nebo do místní knihovny (školy, školky), nemocnice.
      No a úklid všeho najednou je nemožný a tento rozpor mě na knize udivuje taky dost: na jednu stranu Marie doporučuje radikální čistku všeho najednou (po kategoriích), na druhou stranu přiznává, že taková čistka může trvat i půl roku... ;)

      Vymazat
    3. Já jsem se ke knížce dostala až před 2 týdny a také jsem naznala, že je opravdu těžké se řídit radami, když mám doma 4 děti. Navíc máme opravdu prostorný dům a dost tápu, jak se vypořádat s pokojíčky dětí. Musím si vymyslet nějakou svoji metodu. :-)Věci ovšem ve valné většině nevyhazuji, ale dávám do charity, prodávám atd.

      Vymazat
  4. Myslím si, že Mari vytřízením dané kategorie najednou může myslet to, že dokud nemám hotove např. oblečení, tak netřídím knihy. To je i uskutečnitelné a přijde mi to logické. Krista-žíža

    OdpovědětVymazat
  5. Taky jsem to tak udělala..jsme měsíc a něco po přestěhování..ještě nemám vše doladěné tak jak bych chtěla ..ale i tak to jde a díky knížce celkem snadnějí a rychleji..jak píše Fly,tak jsem tak úplně nevyhazovala..oblečení přetřídila a co už do tří kategorií, vyhodit, darovat ,nechat..tak to bylo i u ostatních kategorii..ale ještě vím,že určitě to ještě protřídím..

    OdpovědětVymazat
  6. Já jsem knihu osobně zatím nečetla. Četla jsem ale pár článků o Marii. Některé věci jdou apikovat a některé nejdou. Každá kultura má odlišný pohled na svět a i každý člověk. Mě třeba přijde nesmyslné zbavovat se knih. Knihy byly, jsou a budou součástí každého českého domova. Knihovny měli už naše babičky. Kupuji ráda knihy a ráda je čtu. Některé jsem četla už hodně hodně dávno a na některé jsem se ještě nedostala a některé si přečtu ráda znovu, ale to neznamená, že když je rovna teď nečtu, že je nemůže číst někdo jiný. U nás v rodině se knížky půjčují. Máme děti školou povinné a tak povinou četbu si prostě půjčujeme. Časopisy po přečtení vyhodím skoro všechny. Vyjímkou jsou časopisy na ruční práce - pletená, háčkování a vyšívání. Ty si nechávám. Totéž platí o výpisech z účtů - ty nechávám, kdybych někdy něco optřebovala ověřit.
    Oblečení třídím sobě a dětem. Manžel si to dělá sám. Ráda bych kupovala kvalitní oblečení, ale kde ho koupit? Obchodní řetězce mají vše made in China, kvalita jak kde. Někde docela ucházehící, jinde hrozná. Kvalitní české oblečení už není a abych kupovala od návrhářů tak na to nemá. Ráda bych měla tričko, které vydrží 3-4 roky a né které po 3-4 vyprání vypadá hrozně, ale kde nakupovat? Pokud máte tip na kvalitní a cenově dostupné oblečení tak sem s ním.
    Lucka

    OdpovědětVymazat
  7. Poznámka o bonsaji mě po ránu opravdu rozesmála, díky Fi :))
    A až udělám věci do práce, asi se konečně vrhnu na tu skříň, stejně tam je x věcí, co nenosím a za druhé mi začíná růst břicho a tak mi asi věci, které jsem doteď nenosila /protože si je vezmu, až ty dvě kila zhubnu/, teď už vůůůbec nebudou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Baru, určitě udělej, co můžeš. Protože s miminkem přijde spousta věcí a ty věci budeš muset zpočátku hodně často třídit, a záhy přijdou hračky a z mimi bude batole a než se naděješ, budeš znova těhotná ;))) Bude to krásnej fičák, a pokud na něj budeš připravená po téhle stránce a nebudeš zavalená zbytečnýma věcma, tak to bude všechno mnohem snadnější a radostnější. Protože jak jsem psala, při dětech je těžké najít čas dělat větší čistky. Pak se to musí dělat po kouskách a etapách a na to zase není vždycky energie...
      A už víš, jestli si budeš hrát s panenkama, nebo stavět koleje Mašince Tomášovi? ;) Ať jde všechno hladce, užívej si to :)

      Vymazat

Děkuji za váš komentář :)