KonMari I.

K Japonsku mám takový ambivalentní vztah. 
Moc se mi líbí shinkanzeny upalující šťavnatou zelenou krajinou, ze které se až mysticky odpařuje vlhkost. Zasněžené ledovce v pozadí, rozkvetlé sakury a magnólie v popředí. Zbožňuji takové ty malé zenové zahrádky a dvorky, na kterých už není místo pro všechno, co je zase typické pro český venkov (a to je pro Japonce moc dobře, i když na vraky Mitsubishi a Nissanů by se asi koukalo lépe, než na embéčka) ;)
Líbí se mi úhledně servírované jídlo, což neplatí jen pro sushi. Čisté interiéry. Problém mám s další tváří téhle části země, kterou bych přirovnala k lízátku: je sladké, pestrobarevné až neonové, parfemované, chemické, z lesklého PVC obalu na mě vykukuje ještě nějaká malá ušatá kreatura, nebo aspoň zajíček (panda, kočička, medvídek) a po docucání na mě zbylý klacek vypískne nějakou příšernou melodii na rozloučenou.




A tahle země dala světu Marii Kondo a Marie zase knihu Zázračný úklid. O obou jste chtěli vědět víc, a proto Koničiva! (mírně se předkláním se rukama sepjatýma na hrudi), vítejte u prvního dílu seriálu o KonMari.

Musím předeslat, že žádná kniha, která se věnuje dělání pořádku a vede čtenáře k třídění a vyhazování přebytečných věcí, není (ani nemůže být) špatná a totéž beze zbytku platí i pro Zázračný úklid! 
Je to kniha, která vás provede výraznou debordelizací vašeho obydlí a která vás přiměje k šokující konfrontaci s epidemií dnešní doby: naprostým přehlcením věcmi. Tváří v tvář naducaným pytlům přebytečného rychloobrátkového oblečení a přepravkám plných dávno nečtených knih, časopisů a nejrůznějších předmětů si člověk, který žádnou jinou podobnou knihu nikdy nečetl a v principu stejnou metodu nezkusil, uvědomí, kolik věcí leží ladem roky nepoužívaných, nepovšimnutých a nemilovaných, kolik je v nich peněz a kolik místa a kyslíku ubírají domácnosti. Po jejich odlifrování z domu pak člověk zažívá úlevu a opojení z uvolněného prostoru a energie. Najednou lze otevřít skříň a uložit čisté prádlo na jedno (své) konkrétní místo, v kuchyňských skříňkách se nesesouvají plastové nádoby jako matrjošky, vše je vzdušné, uspořádané a přináší obrovský pocit klidu a harmonie. Člověk, který doteď zažíval libé pocity ze shromažďování věcí do zásoby, najednou zažívá obrat o 180° a s údivem zjišťuje, že mu jeho dosavadní falešné jistoty byly jen koulí u nohy. Jako bonusový efekt takové vlastnoruční terapie domova debordelizací funguje fakt, že do budoucna si člověk dvakrát rozmyslí koupi něčeho "hezkého", "výhodného" a něčeho, co "by se mohlo hodit", protože vzpomínka na kvanta vyhozených věcí a celý bolestný a pracný proces debordelizace většinou funguje jako spolehlivá stopka impulzivních nákupů. A nejen to - proměnou, odlehčením, provzdušněním a kultivací projdou i vztahy lidí v takovém domě. Stěžejním efektem je to, že se v takovém domě lehce udržuje pořádek - přirozeně za předpokladu, že se věci dál vracejí na své místo a v domácnosti fungují rutiny.

Zázračný úklid a všechny ostatní podobné knihy jsou podle mého názoru vkladem, který by měly děti dostávat na konci základní školy ještě předtím, než dostanou vlastní občanku!

Přesto tedy mám určité výhrady k Zázračnému úklidu. Není jich moc, ale stojí mi za zmínku, i když jen vyjadřují moje osobní stanovisko. Zde jsou sporné body:

• některá popsaná doporučení či návody nelze aplikovat do praxe, nebo to přinejmenším nelze doporučit v našich podmínkách. Konkrétní příklady uvedu v dalších kapitolách, tak, jak ně budeme narážet.

• autorka byla v době psaní knihy a jejího vydání svobodná a bezdětná, a na knize je to znát. Zcela v ní chybí kapitola věnovaná dětským věcem a hračkám a osobně je považuji za natolik specifické, že nemůžu souhlasit s tím, že stačí i v této oblasti postupovat stejně, jako v kterékoli jiné. Nyní už je ale Marie maminkou malého miminka a hendikep první knihy pilně dohání psaním další knihy s návodem, jak vést malé děti k pořádku. Inu, chce se mi dodat, že mám doma od Velikonoc jednu bonsaj a taky nepíšu knihu o pěstování bonsají, ale uvidíme ;)

• kniha nepřináší žádný originální a zázračný návod. Ale to nelze vytýkat Marii, je to spíš výtka směřovaná na přemrštěný marketing vydavatelů. V oblasti úklidu a organizace jednoduše nelze vymyslet nic nového. I metoda skládání prádla nastojato, která je nyní díky Marii hojně praktikovaná a mylně považovaná za "metodu KonMari", je stará jako komody s šuplíky, rozšířená především v USA a určitě stojí za zmínku, že ho praktikovala už moje maminka před třiceti lety v pražských Stodůlkách a bezpečně vím, že nebyla jediná! ;) Na YouTube jsou četná videa zobrazující toto skládání ještě dávno před vydáním Zázračného úklidu. Všechny podobné knihy jsou na bázi sbírky doporučení a praktik léty osvědčených v praxi. Originálním je tak činí pouze způsob, jakým je autor odprezentuje (a to se Marii povedlo náramně).

• v knize se podle mě málo zdůrazňuje, že uděláním pořádku vše teprve začíná. Nechybí v ní sice doporučení a tipy na údržbu domova, tak, aby se eliminovala rizika recidivy, ale  postrádám konkrétnější návody a udržovací rutiny, z nichž by bylo zřejmé, že jde o kontinuální proces a že nově nabyté mentální nastavení bude třeba soustavně posilovat. Jsme totiž jen lidé :)

Zázrak Zázračného úklidu tedy není ve skutečnosti zázrakem v pravém slova smyslu a může vzbuzovat některá nereálná očekávání. Knihu provází zdatný marketing a konkurenční výhoda spočívající v tom, že dílo vyšlo v době sociálních sítí a digitálních médií a může ho provázet  účinnější, barevnější a blikavější mediální humbuk (zde je ta paralela k druhé straně Japonska z úvodu) než jeho asi nejpodobnějšího předchůdce, Clear the Clutter with Feng Shuei od Karen Kingston, vydané už v roce 1999 (u nás před šesti lety pod titulem Zbavte se nepořádku s Feng Šuej).

Přes vše výše uvedené je to kniha, která rozhodně stojí za pozornost. Je v ní mnoho inspirace a motivace k tvrdé práci na domě i na sobě a řada podnětů k zamyšlení. Budu se snažit vám je přiblížit v několika kapitolách.

Marie doporučuje třídit a vyklízet po kategoriích, nikoli po místnostech, a tyto kategorie mají podle KonMari toto pevně dané pořadí:

• oblečení
• knihy
• dokumenty a papíry
• rozmanité drobnosti; pro tuto kategorii má MK specifický název Komono
• a nakonec sentimentální a upomínkové předměty

Toto pořadí budeme dodržovat, Marie pro něj má rozumný důvod. Oblečení totiž tvoří kategorii, kterou se vám bude - alespoň po emocionální stránce - probírat mnohem snáz než třeba vzpomínkovými předměty. Oblečení rovněž zabírá spoustu místa, úlevný efekt uvolněného prostoru bude proto příjemně nakopávající a motivující k další práci.

Pokud jste příznivě naladěni a připraveni propustit ze svého života nepoužívané a dosloužilé věci, nakoukněte zítra na druhý díl, ve kterém už přinesu resumé kapitoly o radikální čistce ve vašem šatníku!

Krásný den,
Fi