Fiišujeme návyk měsíce - oblékat se poránu!
Každý den začínáme ranní a končíme večerní rutinou
PONDĚLÍ 21.3.
Úkoly tohoto dneDnešek budeme trochu netypicky věnovat pochůzkám, nákupům a vyřizování restů, ze dvou důvodů: 1) tento týden je kratší a příští rovněž, takže jsme chudší o dva pracovní dny
2) chceme si jarní volno užít bez otravných myšlenek na něco, co nás po svátcích čeká!
Akutně se blíží termín daňového přiznání, přesvědčte se, že jej má vaše účetní pod kontrolou, že jste dodali všechny podklady a nikde nechybí váš ctěný autogram. Pokud to máte na vlastních bedrech, nenechávejte to na poslední chvíli, pokud nechcete poslední březnový den trávit takto:
 |
| via |
V ložnici proto podnikneme rychlý patnáctiminutový debordel. Odneste věci, které do ložnice nepatří: hrnek na nočním stolku, čtivo u postele, knihy, prázdné blistry od léků, krabice od kapesníků atd. Při odnášení věcí do jiných místností se cestou nikde nezasekávejte a hned se zase vraťte, nebo ještě lépe: věci k odnosu si dávejte do košíku (třeba prádelního) a rozneste pak na své místo, až budete v ložnici hotovi. Pověšte nebo složte povalující se svršky, špinavé dejte do koše s prádlem. Ještě nepovlékejte do čistého.
*********************************************************************************
ÚTERÝ 22.3.
Úkol tohoto dneV úterý se vždy věnujeme především plánování:
- jídel k uvaření na příští sváteční dny
- plánování aktivit s rodinou nebo přáteli
- objednání k lékařům, zubařům, kontrola zásob dlouhodobě braných léků
Mise dne v ložnici: pokud jste něco šikovně odklonili pod postel, tak to vytáhněte na světlo a přeberte.
A rovnou udělejte hon na zajíčky. Nejde ani o ty velikonoční, ani o žádné mladší pohledné spoluobčany, ale o chuchvalce prachu, kterým se anglicky poeticky říká dust bunnies - prachoví zajíčci. Zní to tak něžně, že má člověk až tendenci je chránit a chovat a přikrmovat, že? Jenže odtud je rychlá cesta ke kožojedům a jiné havěti a to už tak roztomilé není, takže... přebrat binec, vyluxovat, hotovo!
*********************************************************************************
STŘEDA 23.3.
Úkoly tohoto dneStředa je ve znamení boje s prokrastinací. Tento den se zabýváme věcmi, které máme sklon odkládat a nechávat zajít daleko. Nyní před svátky budou všichni určitě dobře naladěni, tak máte šanci zvládnout nepříjemnosti mnohem lehčeji, než po nich, tak šup, kousneme do kyselého jablka a vyřídíme, co je potřeba.
Mise dne v ložnici: sklidit povrchy komod a prádelníků od zbytečností. Vše co není denně používáno, může být v zásuvkách (šminky, bižuterie), vše ostatní porovnejte.
*********************************************************************************
ČTVRTEK 24.3.
Úkol tohoto dneDnes na nás čeká větší úklid, který obvykle provádíme v pondělí.
- Utřete prach
- Převlékněte ložní prádlo
- Vyluxujte všechny podlahy
- Vytřete podlahy
- Vyleštěte zrcadla a skleněné plochy
- Vyhodťe starý tisk a katalogy
- Vysypte odpadkové koše
Mise dne: když se vám dnes podaří lehce porovnat šuplík se spodním prádlem, budete jedničky! Žádná obscese, 15 minut a co stihnete, to stihnete, jde o spárování osamělých ponožek a výhoz povolených opraných bombarďáků, které se vám v ranním shonu beztak jen pletou pod rukama, tak pryč s nimi!
*********************************************************************************
PÁTEK 25.3.
Úkoly tohoto dneJako každý pátek nakoukneme do kabelky; vyhodíme papírky od žvýkaček a účtenky, vylovíme vypadlé mince, vyklepeme drobky, doplníme zásobu kapesníčků, žvýkaček, pomád na rty atd. a stejný pořádek uděláme i v kufru a interiéru našeho auta - pryč s kelímky, láhvemi, ubrousky a prehistorickými parkovacími lístky.
Mise dne: užívejte si čistou vzdušnou a debordelizovanou ložnici!
*********************************************************************************
SOBOTA 26.3.
Den volna pro rodinu, oslava jara a Velikonoc s našimi nejbližšími, čas radosti a hojnosti, ale taky hor špinavého nádobí, rozházených hraček a provozního nepořádku, tak nezapomínáme na rutiny, kterými dáme vše během chvilky do pořádku.Ale jinak si užíváme svátků!
Pozor! Nastává změna času ze zimního na letní. Než půjdete spát, posuňte čas na spotřebičích, budících a nástěnných hodinách o hodinu dopředu, mobily a počítače to zvládnou samy. A nezapomeňte na nastavení času v autě, ať nejste v úterý ráno zmatení ;)
*********************************************************************************
NEDĚLE 27.3.
Další sváteční den a den volna, zkuste si urvat chvilku pro sebe a nabrat síly.
*********************************************************************************
Ahoj dnes začínám, teda začla jsem už večer vyleštěným dřezem a hned ráno i když marodím a nejdu do práce jsem se oblíkla. Tyhle dva kroky hodnotím jako dobrý začátek.
OdpovědětVymazatAle je tady jedna věc, která mě tlačí v hlavě. Je nějaký den věnovaný prádlu? jako žehlení? Jak to zorganizovat? mám všude kupky prádla ze sušičky, jedna kupa na skládání, druhá na žehlení, třetí už nevím na co. Přeroste mi to vždy tak přez hlavu, že nakonec si zaplatím pomoc na vyžehlení. Pak se asi týden raduju, jak zvládám ze sušičky rovnou skládat do skříně a pak se stane zase "něco" (přichází to vždy nenápadně) a pak mám zase haldy prádla. Je to normální? Co s tím mám dělat? Brzy nás bude o jednoho víc, měla bych s tím vážně něco dělat :-) nějaké rady??
Mám stejný problém. Prádlo se kupí a kupí a já se z toho pak můžu zbláznit. :-) Doporučuji několik věcí, které mi pomáhají: 1) jedna pračka denně - vyprat, pověsit a suché, co nežehlím HNED uklidit do skříně, 2) sama si určit den, kdy žehlím a ten DODRŽOVAT 3) vytřídit věci, aby jich nebylo příliš, aby se všechny používaly a mělo se kam oblečení vracet. Neboť když jsou skříně přecpané, tak pak se těžko uklízí čisté a hezky poskládané prádlo. S místem ve skříních stále bojuji, ale pomalými kroky se tam dopracuji. Takže se nevzdávejte! Je zcela normální, že prádlo se kupí, motivace dochází a vůle slábne. Ale stojí za to si žehlení a celkově prádlo hodit do rutin, vymyslet si vlastní vyhovující postup a pak to jde samo! Držím pěsti! K.
VymazatAhoj, já jsem asi hodně střelená, ale já žehlím prádlo každý večer( ráno pověsím na balkon a do večera uschne a pak žehlím), když uložím děti do postele u televize nebo ještě dříve, když děti koukají na déčko, tak tehdy. Jinak bych to nedala. Nesnáším vyrchovaté koše vypraného nevyžehleného prádla. Nechci aby mi strašily v ložnici. Tak to raději vyžehlím a druhý den odpoledne uklildím do skříní.
VymazatDítě Vás pak donutí žehlit a ukládat prádlo častěji. Na malé nemá cenu kupovat vše 20x a tím pádem člověk častěji musí prát a žehlit. Obě děti měli reflux a malej měl dokonce jeden den 13 bodíčke - všechny mi poblinka. Takže já první půl rok nedělala nic jinoho, než že jsem prala a žehlila. Nechci strašit. Každé dítě je jiné.
Jinak v pyžamu nejsem schopná ráno existovat. Je mi v něm zima, jakmile vylezu z postele a už se do ní nevracím se převléknu - tepláky, triko, občas teplé ponožky a mikinu. Pak mi trvá cca 30 min až 1hod než mi přestane být zima.
Můžu mít dotaz - jak je pondělní úkol dne - Převlékněte ložní prádlo - to opravdu převlékáté každý týden? Já bych ráda 1x za 14 dní - miluji čisté povlečení. Ale to nestíhám, tak to dělám 1x za měsíc. Známá to dělá dokonce 1x za 2 měcíse, což bych nesnesla. Jak často převlékáte peřiny?
Jo a prachachové zajíčky nesnáším. Máme v ložnici plavoučku a je to tam neustále. Zlaté koberce. Už nikdy plavoučku, v zimně mě studí. I když každý říka, jak je super, tak pro mě jednoznačně vedou koberce. Děti jsou neustále na zemi, hrají si a alespoň mám jistotu, že neprochladnou.
T.
Tak žehlení denně bych nesnesla, ale pravda je, že bych to mohla spojit s tím, když děti koukají na Déčko.
VymazatPeřiny převlékám, když mě to popadne a venku svítí slunko. Vyperu za chvíli je to vyfoukané a hned zpět povlíknu. Každý týden to nedávám, ale řekla bych že tak 1x- 2x do měsíce ano, jak kdy. pokud má někdo z nás nějakou virozu převlékám hned.
Žehlení je velice neekologické:-)! Jak řekla moje kamarádka, matka tří dětí, nežehlím, chytře skládám. Na povlečení se mi taky osvědčil někde zde zmíněný trik, funguje to hlavně v létě: vysvleču, vyperu, pověsím a pak rovnou povlíkám zpátky. Snažím se obětovat pár minut navíc a hned jak beru prádlo ze šňůry, skládám a uklízím. Navíc jsem minimalista, děti mají třeba jen dvoje kalhoty, takže většinou jdou rovnou ze šňůry na tělo:-) (Když teda třeba je nějaká nehoda, nebo bahno, bývá to trochu adrenalin) Prát povlečení týdně mi přijde zbytečné, večer se sprchujem a máme čistá pyžama... a v noci je u nás zima, takže pocení nehrozí:-)... peru jednou měsíčně a stačí.
OdpovědětVymazatMně se osvědčilo nežehlit :-) Peru prakticky denně, ze sušáku skládám rovnou do skříně. To co žehličku potřebuje, žehlím až před použitím.
OdpovědětVymazatPovlečení měním po 14 dnech, dřív po měsíci, ale kvůli alergii musím teď častěji.
VymazatMně žehlit docela baví. Pustím si film, vytáhnu prkno a žehlím celý film. Pak to sbalím a pokračování příště. Hodně totiž záleží na tom, co nosíte, na MD jsem také moc na děti nežehlila, stačilo to při skládání "žehlit" rukama. Stejně to hned obryndaly!
OdpovědětVymazatTaké manželova opravdu kvalitní trika potřebují žehličku - rukávy prostě nevyvěsím, ať se snažím jak se snažím, vždy jsou žvejklé, i když jsem zkoušela uhladit dlaněmi. A pak ty ždibce od kolíčků, grrr!Prostě se ve mně něco vzepře - že bych mojí rodinku pustila do školy a do práce s nevyžehlenými věcmi! Já jsem šatová, takové ty skvělé šaty s podšívkou - tak ty se fakt nežehlí, takže pohodá! A dříny ždímu sice jen na 400, ale stejně jsou potřeba přežehlit!
Ložní žehlím také, jsem staromilec. Ono to totiž tak hezky voní, když se člověk zahrabe do vyžehlenýho ložního! Hlavně, když máte v žehličce aromaolejíčej :) A občas v létě i naškrobím - vzpomínka na dětství. A suším vše venku, po celý rok, i oblečení, i ložní. Ale žehlička tomu pak dodá ten jeden stupínek k dokonalosti navíc :-)
Ďibce od kolíčků jsem vyřešila tak, že trička přehazuji přes šňůru v místech podpaží a kolíčky umísťuji právě tam, tj. do podpaží. Tam při nošení nejsou vidět. Totéž dělám se svetry nebo pracími domácími halenami. Zkrátka se vším, co je rovné.
VymazatFilomena
Moje máma říká chuchvalcům prachu "Kocouři". Zajíčci bych řekla, že nejsou tak chundelatí, ne? :-D
OdpovědětVymazatTaké nežehlím. Jen to, co to skutečně potřebuje, a to je vyjímečné. Když mi kdysi kolegyně řekla, že nežehlí, pomyslela jsem si v duchu, že je teda vážně divná :-). Po letech jsem zjistila, že nežehlit znamená dostat se do nové dimenze bytí :-). Když je dobrá pračka, která dobře vymáchá a šetrně vyždíme, tak stačí prádlo dobře pověsit. Teď už máme i dobrou sušičku, skládám hned po usušení. Mám na to podobný grif, na který je tu odkaz v jiném článku, ale dělám to ve stoje a opírám si věci o kolena. Hned všechno poskládám a dávám do skříní.
OdpovědětVymazatMoře
Mám sušičku, takže hodím do pračky (minuta), hodím do sušičky (ani né minuta) a hned jak dosuší poskládám (cca 3 minuty) a udělám každému hromádku a tu si každý uloží sám (hotové do minuty). Ručníky, utěrky a ponožky skládá a ukládá dcerka. Žehlím jen šaty a košile (hned jak vytáhnu ze sušičky...takže jednou za čas 5 minut). Peru jak se mi nasbírá plná pračka prádla jednoho druhu. Povlečení peru každý týden(sundám, hodím do pračky, hodím do sušičky a suché hned povlíkáme, každý svoji postel).
OdpovědětVymazatSušičku má moje mamka, ale já ji nepoužívám. Nějak jsem jí nepřišla na chuť. Takže já pěkně po staru. Do pračky, na balkon nebo zahradu a pak vyžehlit. Miluji vůni prádla ze zahrady. Možná si tím přidělávám práci, ale prostě sušičku zatím né. Nehledě na to, že na některých kouskách je né do sušičky a myslí, že i moje povlečení se do sušičky dávat nesmí.
VymazatJá sušičce na chuť přišla až s dětmi. Dávám do ní i věci s přeškrtnutým symbolem sušičky, ale dávám je zvlášť a na nejslabší stupeň.
VymazatAle rozhodně nesuším všechno, jak to jen počasí dovolí, dávám to ven, protože se opravdu nic nevyrovná vůni prádla sušenému na vzduchu. Speciálně jarní větrný sluneční den je moje nejoblíbenější aviváž :)
Taky jsem se propracovala z žehlení takřka všeho (a taky hor prádla a věčně vykrámovaného žehlícího prkna) až ke skládání hned po vyprání a usušení. Podepisuji výše uvedené - je to ve ždímání, způsobu vešení a sušení a taky v kolících, některé dělají takové zubaté otlaky, že se to nedá. Takových jsem se zbavila a nechala si jen ploché silikonové.
OdpovědětVymazatJinak úplný souhlas s Kristou - Žížalou. Prostě se musí udržovat koloběh, prádlo hned uklízet a odžehlovat co nejdřív. Jeden z nejlepších pocitů je 1/ vidět dno prádelního koše a 2/ prázdný koš na čisté prádlo :)
Co se týká povlékání ložního. To je vždycky dost emotivní téma. Je zajímavé, že o frekvenci výměny pyžama/noční košile/trika na spaní se vůbec nemluví, a taky neznám nikoho, kdo by spal celý měsíc v jednom nočním úboru, ale zato spoustu lidí, kterým nevadí spát v jednom ložním celý měsíc (a to si ještě myslím, že když někdo udává měsíc, tak je to ve skutečnosti o něco delší interval, protože čas letí rychleji, než člověk vnímá. Všimněte si, jak nás někdy překvapí, že už je v rutinách zase třeba kuchyně - vždyť jsme ji měli před dvěma týdny a už je tu zase....! :)
V zásadě je to ale osobní věc každého, a nutnost výměny ovlivňuje ještě x dalších faktorů, takže se nedá říct: "každý týden - amen!". A v žádném případě se podle toho nedá říct, že někdo s kratším intervalem převlékání je čistotnější než někdo s delším intervalem, takže to budí zbytečné vášně v podobných diskusích.
Já osobně považuju za ideální interval 10-14 dní. Kratší se u nás ukázal jako zbytečný (zvlášť když trávíme víkend mimo domov) delší u nás nejde, používám krémy na obličej, neoplachovací kondicionér na konečky vlasů, potím se (i v chladu, a i když se ráno probouzím v suchu a kdyby mě dřív nebudily děti, tak o tom ani nevím).
Jestli se ptáte, proč je teda ve FlyLady týdenní frekvence, tak ze dvou důvodů:
1) v USA se doma často nepřezouvají, především tedy v oblastech s mírným klimatem nebo v období jaro - podzim.
2) není to rigidní příkaz, je to bod k inspiraci a zamyšlení, zda to je potřeba. Kdyby se to ovšem uvádělo třeba jen jednou za dva týdny, pak je předpoklad, že lidem by trvalo zase pár dní než se rozhoupou a standardem by se pak staly třítýdenní intervaly ;) FlyLady je žena z masa a kostí a ví, jak to chodí ;)
Jo, právě už dva dny si užívám ten nejlepší pocit! Prázdné dno všech prádelních košů! Juchů. :-) Tak snad to dlouho vydrží. Krista-Žížala
VymazatJsem ráda, že jste se dotkla přezouvání a nepřezouvání v bytě. - Když jsem byla dítě, chodilo to asi takto: když někdo přišel domů, vzal si samozřejmě domácí obuv, ale nebyl problém v případě, že člověk přišel zvenku a jen si chtěl něco vzít a zase jít, jít v botách v bytě kamkoliv. Ty dnešní poházené boty na všech možných i nemožných místech, z tehdejší doby nikde nepamatuji. Navíc pokud přišla návštěva, bylo největším prohřeškem proti dobrému tónu ji snad požádat o to, aby se přezula do nabízených trepek (a návštěvu to an i nenapadlo), či snad byla dokonce v punčochách. To bylo naprosto nemyslitelné. Před vstupem do domu byly několikery rohožky a další před vstupem do bytu. Vzpomínám na příšerný panelákový nešvar, kdy člověk pomalu nemohl projít před dveřmi bytů aniž by nezískal přesný přehled nošené obuvi jeho obyvatel. V bytě uklizeno, před bytem binec. Díky tomu, že boty začaly být drahé a krádeže začaly vzkvétat, tento nešvar pominul. A ještě k těm zapůjčovaným trepkám: v těch měli přenosné plísně svůj ráj, i když vypadaly čistě. Žádná hospodyňka - pokud vím - je po každé návštěvě nevyprala. Mluvím ze zkušenosti, kdy jsem z takovýchto , jinak velice hezky vypadajících bačkorek chytla nějaké breberky, které žily na nohou někoho, kdo byl na návštěvě přede mnou. Léčím to už několik let. - A další pohled na zouvací mánii: na návštěvu přijde žena v nádherných šatech a pán v obleku. A teď si je představte bez bot... není to zrovna elegantní pohled a snižuje to důstojnost. Můj otec, když přišel do domácnosti, kde ho požádali o zutí, do takové domácnosti již nikdy nešel. V dnešní době, když máme špičkové vysavače a kdejaké pomocníky v domácnosti, to snad není potřeba. Neobstojí ani námitka, že děti si hrají na zemi. Dřív byly v rodinách také děti, ale na zemi si hráli jen v dětském pokoji nebo s hračkami na gauči nebo na stole. Dnes člověk vidí dítě se povalovat v supermarketu na zemi, dlaněmi sahá na podlahu a matka nebo otec nereagují. Venku mu pak do těchto zapatlaných ručiček dají rohlík nebo koláč a za pár minut mluví zasvěceně o hygieně bytu a jeho naleštěných podlahách. Ani se nedivím tolika dětských alergiím, různým nemocem a náchylnostem k nim.
VymazatNezlobte se na mně, jestli jsem se někoho dotkla, ale tak to vidím já, 71letá babička a dvojnásobná prababička:-)
Filomena
Ahojky,
OdpovědětVymazatpředem moooc děkuji za Tvůj blog.. Neuvěřitelně mi pomohl a vrátil pohodu k nám domů.. :) Nikdy jsem nebyla velký "uklízeč".. ale vždy jsem to obdivovala.. ale když se nám narodil prcek, myslela jsem, že to fakt nedám.. :) a představa, že půjdu ještě do práce...naštěstí jsem objevila Tvůj blog..nejprve jsem udělala organizační sérii a pak začala s úkoly.. teď už 7 měsíců jedu podle Tvého seznamu.. v létě budou malýmu 3 roky,a já se už loni na podzim, na 3 dny v týdnu, vrátila do práce a stíhám.. :) a to se vracím okolo 20hod.. malého vyzvedne přítel a naplánují si poškolkový aktivity..a i když doma po mém návratu není naklizeno, není tady jak po výbuchu..jídlo vařím na den, 2dny dopředu, někdy musí stačit večeře studená, malý si před spaním uklidí hračky, já zvládnu misi a spát chodím s uklizeným domem.. :) co mi fakt moc pomohlo je, dělat některý věci při jiných.. :) např. když "kloktám" ústní vodu tak utřu zrcadlo, kohoutek, umyvadlo.. když vařím, tak si přeberu šuplík, utřu část kuchyně kde nevařím.. máme sušičku, takže hodně prádla pod žehličku nemusí.. a přiznávám, že košile a polotrička, popř. kalhoty vozím jednou za 14 dní paní, která mi žehlí.. a je to super úleva.. teď mě čeká ještě práce na zahradě..ale to je pro mě relax..malý si bude moci hrát u toho na prolejzačkách, takže fajn čas strávený venku.. :) teď vidím, že se vše dá zvládnout.. sice si někdy přehazuju úkoly z jednotlivých dnů..ale jsem jen operativní :) a fakt je hodně důležitý nemít zbytečný věci..koupila jsem si i diář, který mi teď, co chodím do práce, moc pomáhá.. :) teď makám na velikonoční výzdobě a moc se těším na svátky.. a Tobě taky přeju krásné velikonoce
Zřejmě už přicházím s tzv. křížkem po funusu, ale chtěla bych poradit všem, kteří mají v bytě psa nebo kočku a bojují s jejich věčným línáním. Vzpomněla jsem si na doby, kdy se na koberce ještě nepoužívaly žádné chemikálie a moje zlatá teta, sestra mého dědečka, čistila koberce kysaným zelí.
OdpovědětVymazatTakže jsem zakoupila to nejlevnější zelí a gumový smeták, takový jaký mívají v kadeřnictvích (v Kauflandu ho před časem prodávali velmi levně). Zelí trochu vymačkám, poházím ho na koberec a gumovým smetákem prometávám ve všech směrech. Chlupy se na zelí nabalí a zelná šťáva, která v zelí přece jen nějaká zůstane, oživí barvy na koberci. Nakonec zelí důkladně vymetu, ještě jednou smetu poslední zbytky chlupů a po naprostém uschnutí zavlhlého koberce, ho ještě jednou vyluxuji. Uvidíte, že koberec úžasně prokoukne a zase na čas budete mít vystaráno od chlupů. Každý týden tímto gumovým smetákem koberec před luxováním zametu a tak ho udržuji v přijatelném stavu až do dalšího velkého úklidu.
Filomena