neděle 3. prosince 2017

Návyk měsíce prosince: Myslet na sebe


Jsme na začátku prosince; období, kdy ještě víc než jindy myslíme hlavně na druhé a zapomínáme na sebe. FlyLady si je toho dobře vědoma - v USA, Německu, nebo u nás, všude je to stejné: ženy a mámy všech zemí (slavících Vánoce) mají napilno, valí před sebou samé "musím a měla bych", to-do listy bývají dlouhé jak rozmotaný toaleťák a hladina stresových hormonů strmě letí vzhůru a drží se tam až do Tří králů.
Přichází proto s velmi moudrým návykem měsíce, kterým je MYSLET NA SEBE.



Na rovinu, "myslet na sebe" zní na první pohled poněkud nepřijatelně, jako by šlo o synonymum pro sobeckost, jako by to znamenalo dojíst poslední bonbon, vyplácat teplou vodu z bojleru, roztahovat se přes celou postel a krást si peřinu, nebo přepínat TV kanály bez zeptání.

Ve skutečnosti jde ale o onen systém "záchranné kyslíkové masky", o které jsme už v minulosti hovořili. Myslet na sebe má mnohem širší význam. Jde o investici do mentálního i fyzického zdraví, do zásob energie, jde tedy o investici, která se následně projevuje na našem fungování a schopnosti péče o druhé, protože dávat lze jedině tehdy, pokud je z čeho. Nemůžeme rozdávat plnými hrstmi (to nejlepší ze sebe), když je jedna kapsa (mysl) prázdná, druhá (tělo) vysypaná. Myslet na sebe tedy z tohoto pohledu není vůbec sobecké, ba naopak.

Svůj telefon taky pravidelně dobíjíme a optimalizujeme - pokud běží příliš mnoho aplikací na pozadí a plýtvají baterii, ukončíme je. Nehospodárné appky odinstalujeme úplně. Po naplnění kapacity promažeme úložiště, při nízké baterii zapínáme spořící režim.
I to auto bereme vážně: tankujeme, jak si řekne, doléváme co je potřeba, preventivně servisujeme, každou rozsvícenou kontrolku okamžitě řešíme, dříve, než se něco pokazí natolik, že auto stojí u silnice zcela nepojízdné a čeká na odtah asistenční službou.


Přesně z této péče si vezmeme mustr. Nepřehlížet naše vnitřní kontrolky, neříkat si "to ještě pár dní vydržím a pak to bude lepší", nebo "vyřeším to, ale až...jindy (na svatýho dyndy)".  
Tento měsíc je proto před námi úkol zavést, připomenout nebo upevnit si tento návyk. Denně si najdeme chvíli na sebe, postaráme se o sebe a pustíme k sobě trochu radosti, péče a energie. 
Může jít o různé zdroje:

Pohyb
Nebojte, teď nemám na mysli, že si v situaci, kdy nevíte, kam dřív skočit a večer padáte únavou, vezmete jarmilky a cvičební úbor a půjdete si ještě někam zacvičit. Úplně bohatě postačí najít si chvilku o samotě (haha, no, já vím, ale požádejte někoho o pomoc s pohlídáním a zabavením malinkých dětí, jde o pár minut), natáhnout se na zem, srovnat záda, uvolnit ztuhlá ramena, šíji, napjaté svaly, v klidu se vydýchat, naladit na jiné myšlenky. 
Krátká svižná denní procházka zase pomůže nejen prokysličit mozek a naladit se, ale pomáhá i odstranit potíže jako je únava, nespavost, nadváha a dokonce deprese. Procházka na vzduchu za denního světla o intenzitě 10000 luxů (průměrný podmračený den tohoto ročního období) totiž pomáhá s produkcí serotoninu a dopaminu, dá se tak říct, že optimalizuje hormonální systém, s ním i řadu symptomů, výše uvedených. Připomínám tady tak základní věc jen proto, že v předvánočním období je nejméně denního světla v roce, vládne nepříjemné počasí, a máme málo času a taky ochoty sebrat se a vystoupit z vyhřáté tramvaje a dojít dvě stanice pěšky. Z hlediska "myšlení na sebe" by se  mohlo zdát, že jízda vyhřátou tramvají nám prospěje víc, opak je však pravdou. :)

Péče o tělo
Návštěva kadeřníka (jestlipak jste se včas objednaly? ;)) pozvedne sebevědomí a zrelaxuje. Stejně tak i kosmetika. Pravidelně usínám a slintám blahem, když mě někdo opečovává! 
Náladu mi ale zvedne i teplá vana a domácí péče. Neodbývejte svoje nedělní (nebo jiné) chvilky ani o Adventu!


Životospráva
I vypití šálku mimořádně dobré kávy nebo čaje (hlavně v klidu!) dělá zázraky.
Může jít ale i o zredukování nebo odepření si nezdravé neřesti, nebo zavedení zdravější alternativy. Já jsem třeba dobrý jedlík a požitkář a mám ráda i pěkné "prasárny". Abych zmírnila výčitky i dopad na zdraví, nahrazuji některé "nejhorší" věci za neškodné, hledám zdravější varianty oblíbených jídel a pochutin, tak, aby netrpěla chuť, ale ani tělo. Tak například pečené hranolky z máslové dýně s mořskou solí nemají chybu. A ranní english muffiny z mandlové a kokosové moučky jakbysmet!

Spánek
Půjdeme spát o něco dříve, nebo si naopak přispíme, dovolí-li to okolnosti.

Kultura
Přiznávám, že poslední, co mě v předvánočním čase láká, je večer "po šichtě" natáhnout silonky, obout podpatky a odklopýtat na Louskáčka do Národního. Letos nedojde ani na žádný vánoční koncert (ten budu mít až v lednu, dodatečně, až tu budou Depeche Mode! ;)).
Ale určitě si najdu čas na přečtení či zhlédnutí něčeho opravdu příjemného, protože dobrá kniha nebo film jsou nejlepší slepičí polévkou pro duši. A u hudby to platí rovněž, zvláště, je-li spojena se zpěvem a tancem. Už naše babičky říkávaly: "kdo si rád zazpívá, ten dobře prospívá". A když přijde nemocný západní člověk k šamanovi, jedna z prvních diagnostických otázek zní: "A kdy jsi přestal zpívat a tančit? Nevíš? Pak se nediv, že jsi nemocný"). 
A jeden z anglických citátů nakonec: "Dance like nobody's watching (tanči, jako by se nikdo nedíval)." K němu jsem nedávno viděla dodatek (nebo parafrázi): "Dance, because nobody's watching, everyone's on their phone... (Klidně tanči, nikdo se nedívá, každý zírá do svého telefonu...). Takže tři, dva... :)

A na závěr důležitá věc: myslet na sebe znamená i umět říct NE, nejít proti sobě, pokud to není nezbytně nutné. Nesnažit se zavděčit všem a zvládnout úplně všechno. 
Taktně odmítněte návštěvu nebo akci, která by vám víc vzala, než dala. Zejména nyní, před obdobím plném povinných společenských a rodinných setkání na to pamatujte. Pokud máte už teď vyrážku ze setkání s neoblíbenou kolegyní z centrály na vánočním večírku, nebo některým šíleným příbuzným, prokažte sami sobě tu laskavost a z akce se diplomaticky vyvažte. Uvidíte, jak se vám uleví! Život je krátký a Vánoc v něm vlastně málo, nekažme si je a buďme jen s těmi, se kterými je nám jen dobře. ♥

Krásný Advent,
Fi

3 komentáře:

  1. Krásně napsané a přeji příjemný adventní čas.

    OdpovědětVymazat
  2. Milá Fidorko (a i ostatní)!
    Za své pobývání na tomto světě jsem předvánoční čas už trávila různým způsobem (porodnice, nemocnice, kolem dvou malých dětí, sama, s vnoučaty, a nyní jen ve dvou). A hlavně, když byly děti malé a já jsem začala zase chodit do práce, mi v adventě velice chyběla zejména na venkově, kde jsem bydlela, jakákoliv kultura a hlavně čas na knížku. A moc ráda jsem si četla pasáže z knih, ve kterých se píše o Vánocích. Jenže večer, když už jsem toho měla pokaždé "plné kecky" se mi mnohdy nechtělo jít hledat do knihovny něco, kde bych takovéhle téma našla. Proto jsem si po čase opsala, případně naskenovala některé pasáže o Vánocíchg z knížek a každé jsem přidělila jedno datum z Adventu. A na další roky bylo vystaráno. Vím, že to začínalo Ignátem Herrmannem o Vánocích ve staré Praze, pokračovalo to pasáží o vánočních přípravách z knihy Věčně zpívají lesy, 4. prosince, na Barborku, tam třeba byla pasáž o barborkách z Pohorské vesnice od Boženy Němcové, pak pasáž o Štědrém večeru z Poláčkovy knihy Bylo nás pět, atd. Samozřejmě, že jsem všechny vytištěné sborníky předvánočního čtení (nazvala jsem to Adventní literární kalendář) rozdala a tak mi zbyl jen ten v počítači. No a při letošním vyhoření pc jsem o něj přišla. A tak mě napadlo, že až od některé dobré duše, které jsem ho poslala, získám tohle čtení zpátky, pošlu Ti ho a můžeš příští rok - samozřejmě pokud budeš chtít a mít chuť, případně, pokud to vůbec půjde - vždycky k vánočnímu manuálu týdenní dávku přidat. Možná, že se to bude našim kolegyním líbit a zpestří jim to aktivní čekání na Ježíška.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za váš komentář :)