neděle 8. května 2016

KonMari IV. - Knihy

Máte za sebou první etapu úklidu metodou KonMari - vytříděné a srovnané oblečení.
Cítíte nadšení z uvolněného prostoru a nového uspořádání? Cítíte novou energii? Chcete pokračovat dále?
Pokud ano, je před vámi další etapa: Knihy. 

Stejně jako u oblečení, Marie Kondo radí započít nový úkol tím, že nejprve vyndáte všechny knihy z polic a položíte je v komínkách na podlahu. Nezávisle na tom, kolik jich máte.
Možná vám přijde zbytečné nebo nesmyslné vytahovat knihy, abyste je vzápětí zase ukládali, a koketujete s myšlenkou, že byste to trochu ožulili a orientovali se jen podle názvů na hřbetu. Pokud vás to napadne (tak jako to napadlo mě), pak je potřeba připomenout si, že knihy, stejně jako všechny ostatní věci, které dlouho leží netknuté a nepoužívané, jsou ve stavu sleep modu, dřímají, a pokud  potřebujete navázat vnitřní dialog a dostat odpověď na otázku, zda vám věc (v tomto případě kniha) dělá radost, musíte ji nejprve vzít do svých rukou a probudit! (Marie budí knihy jemným tlesknutím nebo pohlazením obálky).


Pokud máte takové množství knih, že jen jejich samotné vyložení a zarovnání na podlahu by pro vás byl úkol na celý den a ještě byste si oddělali záda, pak KonMari doporučuje rozdělit si knihy tematicky do těchto čtyř kategorií a zdolat postupně jednu po druhé:
  • obecné (čtení pro radost)
  • praktické (příručky, odborné, kuchařky)
  • vizuální (s fotografiemi)
  • časopisy

Přiznám se, že v tomto případě si nedokážu představit, jak by taková selekce do 4 kategorií měla probíhat v případě opravdu veliké a neorganizované knihovny. A v případě opačném tuším, že majitel vzorně uspořádané knihovny (podle žánru a jednotlivé žánry pak abecedně podle autora), nebude při čistce potřebovat postup dle Mariina klíče...
Inu, tak či onak, každou knihu z jednotlivých kategorií bude nyní potřeba probrat. Budete se opět řídit tím, jakou emoci ve vás kniha vyvolává při doteku. Při doteku, nikoli při čtení. Střezte se začítání do knihy, četba podle Marie zamlžuje úsudek - tedy v tomto případě, samozřejmě ;)
Nechávejte si pouze ty knihy, které jsou pro vás skutečným potěšením a těšte se představou, že vaše knihovna bude po vytřídění crème de la crème, jako bonboniéra plná jen těch nejlepších kousků s tou nejlepší náplní (mezi kterými se nebudou skrývat žádné takové, do kterých se zakousnete a po objevení a ochutnání podivné náplně zase s úšklebkem vrátíte zpět!).

Jsou mezi vašimi knihami takové, které jste nikdy nečetli? Které jste si pořídili s tím, že je jednou někdy přečtete? A co knihy, které jste přečetli jednou a natrvalo odložili?
A naopak - máte knihy, ke kterým se pravidelně vracíte a čtete opakovaně? Kolik jich je? A vnímáte rozdíl mezi oběma skupinami? Pak asi jasněji cítíte, které knihy si uchovat a které nikoli. Pokud vás k vlastnictví a držení mnoha nečtených knih motivuje obava, že byste knihu mohli později potřebovat přečíst, pak by vám mohl pomoct fakt, že v naší zemi je dostatek velmi bohatých antikvariátů, hustá síť knihoven, mnoho internetových bazarů, nemluvě o elektronických knihách, a sehnat proto konkrétní knihu nedá takovou práci jako v nedávné minulosti, ve které je zakořeněn náš strach.

Jakmile se vám začne rýsovat knihovna s vašimi oblíbenými kousky a knihami, kterých se určitě vzdát nechcete, přijde na řadu otázka co s knihami, které se vám líbí jen částečně. Takovými, které například obsahují jen určité pasáže, které vás zaujaly, vzaly za srdce, jsou potenciálně užitečné někdy v budoucnu, zkrátka je zde možnost, že knihu budete ještě chtít číst, ale nedá se ignorovat, že přináší jen částečné potěšení.
Pro tento případ má Marie Kondo "metodu redukce objemu": zprvu si inspirativní pasáže opisovala (naivní, pošetilé...), pak kopírovala (lepší...) a nakonec dospěla k metodě, kdy z knihy stránku vytrhla a archivovala v pořadači (nepřípustné...). Nakonec s odstupem dvou let Marie zjistila, že takovýto pořadač s vytrženými oblíbenými pasážemi z cca 40 knih vlastně vůbec nevyužívá, pořadače se zbavila a od této praktiky s klidným svědomím upustila. Upřímně, nedivím se ani trochu, že to nefungovalo a je jen škoda, že toto Mariino prozření bylo vykoupeno zničením 40 knih.
Kniha je jako skladba. Může mít svá utahaná místa a chytlavý refrén. Ale když si uděláte hudební kompilaci, v níž budou jen několikasekundové úryvky z oblíbených skladeb, bude to asi slušný kočkopes, ne? Přitom když si skladbu poslechnete jen v určité několikavteřinové stopáži a pak jednoduše přepnete na další, bude to podobné, jen nebude to tak šílené a nedojde na prznění ;)

S Marií však souhlasím v následujícím: U knih je zcela zásadní načasování a nejvhodnější čas k jejich přečtení přichází v okamžiku, kdy si je pořídíte. 

P.S.: v Zázračném úklidu je opakovaně používán termín "vyhodit" v souvislosti s odstraňováním nepotřebných vytříděných věcí, což mě dráždí. Ve spojení s knihami pak dvojnásob. Nemyslím, že jde o chybu v překladu, spíš je vyhozením jednoduše míněno "nechat opustit domácnost", což zahrnuje věnování, prodej, odnos do knihovny, antikvariátu, nikoli odnos do kontejneru s papírem, tam snad jedině Mein Kampf nebo stranickou poezii 70.let! (je, to ne, to by zas někdo mohl vyndat a vrátit do oběhu, to raději spálit... - takže - knihy prostě do kontejneru ne!).
:)

Doufám, že se vám podaří knihy vytřídit s lehkostí a radostí a budete mít radost z uvolněných knihoven a nového využití dosud "spících" děl.

V příštím díle se budeme věnovat papírům - naberte síly na vytřídění písemností a dokumentů, uááá!

23 komentářů:

  1. Já bych potřebovala jako samostatnou kapitolu ještě třídění časopisů s recepty. Mám jich nasysleno tolik, až ani nevím, ve kterém mě co zaujalo. Ale na to bych potřebovala nejméně měsíc bez dětí a ostatních vnějších vlivů, zavřená jen s nimi a ani to nevím, jestli by stačilo :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že by bylo dobré začít s těmi novými, co se doma objeví. Dělám to tak: prohlídnu, pročtu, vytrhám zajímavé recepty, roztřídím do složek (sladké, ovocné, maso, zelenina, ostatní). Podle možností se tak dají za dlouhých zimních večerů postupně probrat všechny časopisy doma. Třídím do katalogových knih. A podle potřeby doplňuju další rubriky: teď už třeba chystám samostatnou sekci "zmrzlina".

      Vymazat
    2. Dřív jsem toho taky měla docela dost (ale furt nevěděla, co vařit!). A pak jsem zjistila, že stejně hodně hledám na netu, tak jsem to vyházela. Pak přišla éra Pohlreicha a Dity P. :)
      Ovšem, teď dělají Albert a Billa krásné zákaznické magazíny s recepty a to je pastva pro oči a je tam spousta inspirace, krásná grafika, to mě bere :) Takže vystřihávám, ale snažím se dodržovat pravidlo archivovat jenom to, co je fakt reálné. Lokální a snadno dostupné suroviny, nenáročnost přípravy. Protože nepotřebuju šanon s recepty "na svatýho Dyndy" - sváteční recept jednou za uherák vždycky vygůglím, ale inspirace na rychlá dobrá jídla je to, co potřebuju a využiju mnohem častěji ;)

      Vymazat
    3. Já měla nasbírané Gurmány/Gurmety, Apetity, Alberty za cca 5 let. Po neustálém stěhování, překládání apod. jsem je jednoho dne vyfotila a inzerovala za odnos. Bylo mi z toho docela smutno, ale teď dělají čerstvou radost někomu jinému a já mám dost místa na důležitější věci. Myslím, že je to jen ten mamon v nás, který chce vlastnit něco hezkýho. Občas jsem z nich i vařila, ale ani ne 1x za týden. Chce to nádech výdech a jednat bez veškerých 'ale'.

      Vymazat
  2. Knizku jsem cetla, tim spis se mi tenhle Vas serial libi. Utriduju a opakuju si to ;).
    Nicmene v tomto bode nesouhlasim s tim, ze nejlepsi cas na cteni knih je v dobe koupe a ze by v knihovne nemely byt neprectene knihy, ktere mate "na potom".
    Nakupuju casto hodne knih najednou (treba 5-10) a jsou casto velmi rozdilnych zanru i zamereni. Pominu-li fakt, ze by to nebylo proveditelne, neumim si predstavit, ze bych chtela vsechny precist naraz. Naopak. Vim, ze (a proc) si je chci precist, ale potrebuji na to mit tu spravnpu naladu. Tak se casto stane, ze nektera knizka ceka treba i rok, nez na ni dojde rada. A nemam z ni proto mensi poteseni nebo nelibi se mi min proto, ze jsem ji neprecetla hned.
    Zrovna vcera jsem si vytahla knizku, co jsem kupovala pred vic nez rokem. Je skvela! Vedela jsem, ze bude skvela, jen jsem na ni do vcerejska nemela chut.
    Zadruhe si neumim predstavit, ze budu mit v knihovne vsechno prectene. Nebo treba jen jednu pripravenou novou. Potrebuju mit moznost vyberu (okamziteho vyberu, ve chvili, kdy chci cist, ne az se za dva dny dostanu do knihovny) a vedet, ze tam mam alespon deset knih, z nichz si opravdu vybrat muzu.
    Nicmene to prectene poctive posilam do antikvariatu a nechavam jen to nejlepsi ;).
    Hezkou nedeli ;).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju za komentář! :) Já jsem jiný typ čtenáře (i nákupčího), tak jsem s tím poněkud sobecky souhlasila, aniž bych vzala v potaz, že by to jiní mohli mít jinak.
      Knihy pořizuju po jednom kuse, většinou si jdu pro konkrétní titul, který jsem si předem vybrala buďto na základě doporučení, nebo z knižních novinek. Na takovou knihu "mám chuť", jsem na ni naladěná, oťukávám a ochutnávám ji u ve frontě a cestou domů :) Ano, jsou tituly, které chci potenciálně číst, byly mi doporučeny, nebo vím, že budou dobré, ale pokud není jejich čas, ještě je nepořizuju a jenom si je zaznamenávám tipy k přečtení, když přijde jejich čas, pak kupuju.
      A s možností okamžitého výběru - momentálně nepřečtu ani rozhovor v časopise na jeden zátah. Když nastane čas, kdy se můžu natáhnout na lenošku a začíst se, pak doháním právě periodika a když přijde možnost delšího čtení, třeba při nemoci, pak neztrácím čas tápáním a sahám po osvědčeném prostředku pozvednutí nálady i ducha, to je v současnosti asi 20 titulů.

      Takže se omlouvám, že jsem automaticky odkývla tu Marii, aniž bych vzala v potaz, že jsou i jiné druhy čtenářů, obzvláště v naší zemi! :)
      Krásný den i Vám! :)

      Vymazat
  3. Souhlasím s Alinkou :-) a taky myslím, že tam je chyba v překladu. Nesedí mi to k tomu uctivemu nakládání se všemi věcmi. Btw tenhle seriál a ten o Feng Shui mě spolu s komentáři u mne nakopl tak, že jsem se do toho pustila zostra...začala jsem o tom i nový blog :) protože nejdřív je potřeba zredukovat množství věcí a až pak může FL fungovat jak má.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bingo, ale vždyť o tom FlyLady mluví, to je zlaté pravidlo začátečníků, zbavit se krámů. Ale pravda je, že nejde tak do hloubky.
      Apropos FS seriál bude ještě pokračovat, ale po KonMari. Myslím, že tak bude dávat ještě větší smysl.

      Vymazat
  4. Fi,
    tohle je asi první návod na protřídění knihovny, u kterýho si dovedu aspoň náznakem představit, že bych třeba několik (a když se tedy hodně hecnu, tak i 10 %) knih mohla poslat dál...
    No nemám malých cílů...
    Dík.
    Laz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak držím palce ;) A díky, že ses zastavila! :)

      Vymazat
  5. Knihovnu nerovnám, ta se chudera musela urovnat a značně redukovat s příchodem dětí a úbytkem prostoru (kdy se police místo knih zaplnily hračkami). Ovšem oblečení mám nově srovnané v krabicích a musím říct, že mě to docela zklamalo. Já mám totiž poměrně malou skříň. Oblečení na ramínkách je rozhodně lepší a přehlednější, hlavně svetříky a trika, nemůžu si pomoct.Zdá se mi, že při použití tenkých ramínek je to úspornější než krabice. Vytáhnu jedno triko z krabice a už je nemůžu narvat zpátky. Tak je rychle hodím nahoru a vzniká chaos. Nepoznám, které je bílé triko s výstřihem a které bílé bez výstřihu. Pomohlo by víc nebo větší krabice, ale to se prostě do skříně už nevejde. A teď babo raď!
    PS: ne, vážně nemám moc věcí. A fakt potřebuju i oblečení na doma a na zahradu a na práci, stejně jako šaty a kostýmek a oblečení na kolo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vůbec se tím netrapte, pokud nemáte tolik věcí a Váš šatník je pojme na ramínkách, vraťte se k nim. Já taky nemám zdaleka všechno po krabicích.
      Žádná metoda nebo systém nejsou univerzální :)

      Vymazat
  6. Che. Tohle jsme delali pres vanoce. Prace pro dva lidi na tri dny. No, ubrali jsme. Dovedla bych si presdtavit ze ubereme i vic, ale i tak pokrok. Nicmene zbavovat se knih je tezke. Hodne tezke. Tezsi nez obleceni

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stoprocentní souhlas, to se vůbec nedá srovnávat.
      Ačkoli...v někom jitří ty nejlepší emoce Dahl, v někom Dior :D

      Vymazat
  7. Tak jsem probrala knihovnu a volám do antikvariátu, jestli můžu knihy přinést. "Milá pani, knížky dneska už nikdo nechce""Hm, aha, a co s nimi mám teda dělat?""Já jich tu mám několik tisíc a taky nevim, co s nima mám dělat".
    Zkouším knihovnu."No jedině, že by to byla nějaká povinná četba, jinak knížky nebereme". Nakonec mi poradili, že je můžu nechat na nádraží v rámci akce Kniha do vlaku. No, nečekala jsem, že udat knížky bude tak těžké.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to je fakt smutné. Popravdě mě napadlo, že s boomem KonMari a jarních úklidů celkově nastane problém s přehlcením, ale že až takhle...chmmm...
      Je to jen další podnět k důkladnému zamyšlení před každou další koupí nové knihy - nebude lepší si ji půjčit?

      Vymazat
    2. Upřímně řečeno, si myslím, že antikvariáty jsou na úbytě už delší dobu (soudě podle toho, že jich několik v okolí zkrachovalo a většina jich prodává přeš různé internetové portály). Sama zkusím nabídnout knihy do nemocnice a domova důchodců, jsem zvědavá, jak uspěji :-) A ta akce Kniha do vlaku je prima nápad!

      Vymazat
    3. Knihu do vlaku doporučuji. Já sama takhle nechávám/beru si knížky na nádraží v Mikulově a je to super věc.

      Vymazat
  8. Kdy bude další pokračování nějak se už nemůžu dočkat;-)

    OdpovědětVymazat
  9. Zkuste odnášet knihy do Knihobudek. Seznam zde: http://www.knihobudka.cz/

    OdpovědětVymazat
  10. Moc díky za tuhle sérii!!! Přes svátky jsem protřídila oblečení a opravdu nekompromisně. Skříň je konečně přehledná. Dnes jsem se pustila do knih, to už opravdu nebylo tak jednoduché, nicméně jsem jich vytřídila dobrou polovinu, kterou daruji knihovně nebo antikvariátu a ještě pár, které vrátím rodičům a prarodičům. :) Celkem se mi opravdu ulevuje, že kolem sebe začínám vidět jen věci, které pro mě něco znamenají anebo je mám ráda. Opravdu zvláštní naplňující pocit. Ještě jednou děkuji!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za zpětnou vazbu! :) Ano, je to příjemný pocit. A je to paradox, že zbavování se věcí, které doteď člověk syslil, může být naplňující :) Ale je to tak, že jak pro stromy člověk nevidí les, tak pro přebytek nevidí poklady. Když se pak zbaví balastu a má jen ty poklady, může se z nich víc radovat. Nemluvě právě o té údržbě! :)

      Vymazat

Děkuji za váš komentář :)