Pilujeme návyk měsíce - oblékat se poránu!
Každý den začínáme ranní a končíme večerní rutinou
PONDĚLÍ 14.3.
Úkoly tohoto dne- Vyměňte povlečení
- Vyhodťe starý tisk, letáky a katalogy
- Vyleštěte zrcadla a dveře
- Utřete prach (kromě dětského pokoje)
- Vyluxujte všechny podlahy
- Vytřete podlahy
- Vysypte odpadkové koše
První mise tohoto týdne: tento týden budeme v oblasti koupelny a po měsíci i v dětském pokoji. Pokud nemáte děti, vyberte si místnost nebo zónu, která to potřebuje nejvíc.
V koupelně dnes vyhodíme zbytky vymydlených mýdel, obalů od šampónů, roličky od toaleťáku, čtivo kolem WC mísy, ručníky a svršky po zemi.
V dětském pokoji natáhneme minutku na 15 minut a budeme pátrat po věcech k vyhození. V této zóně jde o kousky rozbitých nebo nefunkčních hraček, vystřihovánky, časopisy, papírky od bůh-ví-čeho. Kousky stavebnic, povědomé komponenty a různé nespárované součástky sbíráme průběžně do nějaké prázdné krabičky a uklidíme a roztřídíme nakonec. Teď se nezdržujeme, 15 minut vyklízíme!
*********************************************************************************
ÚTERÝ 15.3.
Úkol tohoto dneV úterý se vždy věnujeme především plánování:
- jídel k uvaření na příští dny
- plánování aktivit s rodinou nebo přáteli na víkend a příští dny
- objednání k lékařům, zubařům, kontrola zásob dlouhodobě braných léků
Mise dne v úterý na WC: hloubková očista sanity, pogrom na bakterie. Z mísy odstraníme všechny takové ty antibakteriální závěsy /eh, já toho nejsem fanoušek, upřímně řečeno, podle mě to víc bacilů nachytá, než vyhubí, ale hlavně - moji chlapečci - a kdo ví, jestli jen oni, (zdravím, miláčku!), mají rovněž ambice se do nich při močení trefovat a po zásahu se radostí tetelit a kymácet a poskakovat, takže já je považuji za záchodové zlo a zrušila je ;)/, pak na stěny nalijeme nebo nasypeme desinfekční prostředek, do vody ponoříme i štětku, aby se pěkně louhovala v antibakteriální lázni. Necháme účinkovat a mezitím zvládneme dělat chvíli něco jiného. Např. otřeme vypínače a splachovadlo či ovládací tlačítka splachování a do pucu dáme i dětská redukční prkýnka a nočníky, ty k této misi samozřejmě patří taky, i když je udržujeme průběžně!
Vrátíme se k míse, vydrbeme štětkou vnitřek, spláchneme, štětku skřípneme mezi mísu a prkénko. Než okape, vytřeme mísu zvenčí, (hezky pěkně i vzadu, kolem dokola!), nakonec prkýnka a víka a papírové utěrky spláchneme do mísy.
Mise v dětském pokoji: likvidace dosloužilých hraček a knih. I když to bolí u srdce. Leporelo s kachničkou, které svíraly malé ručičky ještě nedávno, už vytlačily encyklopedie s letadly a stroji a plyšový usínáček se v polici třese vedle Transformerů. Takže nádech - výdech a opatrně, ale svižně štosujeme batolecí knihovničku do bedýnek a hračky do tašek a voláme kámoškám, které ještě houpají kočár, že pro ně něco máme. Já si při tom budu ještě vybavovat novorozenecké koliky, noční vstávání, fázi odplenkování a další pracné milníky, abych zklidnila hormony a potlačila myšlenku na další vrh - pomáhá to soustředit se na přítomnost a vychutnávat si ji ;)
*********************************************************************************
STŘEDA 16.3.
Úkoly tohoto dneStředa je ve znamení boje s prokrastinací. Tento den se zabýváme věcmi, které máme sklon odkládat a nechávat zajít daleko. Například:
- vracení půjčených knih a věcí
- nejrůznější reporty
- dotažení rozdělaných prací
- poplacení složenek
- úřední záležitosti
- telefonáty, do kterých se nám jindy nechce
Mise dne: vydrbat vanu. Pokud máte zástěnu, vemte to i s ní. Na zaschlé kapky zástěny z (ne vždy) čirého skla se mi dobře osvědčil parní čistič, jde to o poznání rychleji a snadněji, ale když ho zrovna doma nemám, tak to beru Cifem a houbičkou (sklo se neškrábe, s plastem nevím...) a na závěr postříkám octem, nechám chvíli působit, pak spláchnu a vyleštím.
Pokud nemáte zástěnu ale závěs, pak vyperte nebo vyčistěte ten.
V dětském pokoji: pokračujeme v probírce hraček a knížek, doháníme, co jsme včera nestihli v limitu 15 minut. Nenápadně odkloňte i rozbité hračky, My little Pony bez pony, autíčka bez dvířek atp. jsou jen spouštěče nepříjemných scének.
Figurky z kindervajec nebo happy mealů, Alberta, Penny a odměny od doktorů, se kterými si zaručeně hrají ratolesti jen jednorázově hoďte do pytlíku a vraťtte do oběhu (odneste k pediatrovi nebo zubaři, nebo vyhoďte do tříděného odpadu).
*********************************************************************************
ČTVRTEK 17.3.
Úkol tohoto dneČtvrtky obvykle navazují na středeční antiprokrastinaci a bývají dnem, který věnujeme pochůzkám, nákupům, cestám do čistíren a opraven, dotahujeme do konce vše, co jsme včera nestihli, abychom to před sebou netlačili další týden.
Mise dne: v koupelně probereme dekorativní kosmetiku a parfémy a vše staré vyhodíme. Čas letí, takže si ani neuvědomujeme, že něco už je (zase) prošlé. Většina přípravků vydrží jen 6-12 měsíců po otevření, takže vždycky se něco najde. O odstín tmavší make up z loňského léta, krémy a masky, které nepoužíváme pravidelně nebo zřídka, laky na nehty. V rychlosti proberte, povyhazujte. Je to škoda, ale přece si nevypěstujete ošklivý ekzém nebo alergii!
V pokojíku: v probraných policích a boxech utřeme prach a srovnáme hračky.
*********************************************************************************
PÁTEK 18.3.
Úkoly tohoto dneJako každý pátek nakoukneme do kabelky; vyhodíme papírky od žvýkaček a účtenky, vylovíme vypadlé mince, vyklepeme drobky, doplníme zásobu kapesníčků, žvýkaček, pomád na rty atd. a stejný pořádek uděláme i v kufru a interiéru našeho auta - pryč s kelímky, láhvemi, ubrousky a prehistorickými parkovacími lístky.
Mise dne: umyjeme důkladně umyvadlo a jeho okolí. 15 minut by mělo bohatě stačit na to, aby byla vydrhnutá nejen sanita, ale i baterie, mýdlenka, stojánky na zubní kartáčky, základny elektrických kartáčků (no vy víte, o čem mluvím!) a desku kolem umyvadla.
V pokojíčku: zaúkolujte děti a nechte je probrat kreslicí potřeby. Sednout ke stolečku a vyzkoušet jednu fixu po druhé, jestli není vyschlá, dát stranou pastelky, které potřebují ořezat a nakonec, pokud se zadaří, jako bonus seřadit podle barev. Pro každého malého velkého umělce veledůležitý úkol, na jehož konci je významná odměna - žádné komplikace při příštím malování, hledání konkrétní barvy a řevu. Je to úplně stejné, jako když hledáte propisku při telefonátu a narážíte jen na samé vypsané a porouchané - je to ke vzteku! (víte co, dáme si hned do příštích obývákových rutin vytřídění psacích potřeb, ano? ;)).
*********************************************************************************
SOBOTA 19.3.
Den volna pro rodinu, kdy se více věnujeme našim nejbližším.Pozor! Blíží se změna času, posouvat se bude tím horším směrem - o hodinu dřív. Je to daň za jaro, říkám si každý rok. Nicméně je důležité, aby se zejména škol(k)ou povinné potomstvo začalo připravovat, takže nejenže žádné přivírání očí, že je víkend, ale naopak se budeme snažit, aby šly děti o pár minut dříve do postelí a ráno o pár minut dříve vstávaly, a každý den přidávat dalších cca 5 minut.
Nic neslibuji, ale za pokus to stojí ;)
*********************************************************************************
NEDĚLE 20.3.
Další den volna a nutnost věnovat se alespoň chvíli sama sobě a regeneraci sil.
*********************************************************************************
Vidím, že nové logo je už v provozu! Gratuluji a moc mě to těší! Je povedené. K.
OdpovědětVymazatDěkuju! :) Mám radost, že jsme se nějak vetšinově shodli na tomhle, taky se mi líbí :)
VymazatTýdení plán vypadá dobře, ale můžu mít dotez? Jak to zvládají pracující ženy - když tak čtu ty úkoly na tento týden, tak to nevím jak bych stihla. To co vy máte napsáno na celý týden tak já musím stihnout za víkend - většinou luxujeme a utíráme prach v sobotu dopoledne a v neděli dopoledne přijde na řadu koupelna, vytírání podlah a vaření. Také občas nějaká návštěva příbuzných. Přes týden jsem ráda, když stihnu přijít z práce včas a udělat s prvňáčkem domací úkoly, pak odvést na kroužek, před spaním porovnat kuchyň a vyžehlit prádlo a na nějaké větší uklízení už nemám chuť. Pokud je mezi Vámi některá, která to dává a pracuje na plný úvazek budu ráda za každou radu, jak to zvládnout přes týden.
OdpovědětVymazatDík Tereza
Buďte v klidu - nezvládají. A to i ty bez dětí. :-) Chodím domů v půl sedmé (někdy i v půl osmé nebo jednou týdně v půl deváté) a jsem ráda, když zvládnu denní rutiny, příp. něco drobnějšího. Určitě ne pondělní úklid (ten také dělám v sobotu nebo v neděli) nebo dokonce přípravu na Velikonoce :-). Ono to zabere ale dost času i tak - když si vezmu, že večerní rutina zahrnuje úklid nákupu, přebrání věcí z kabelky a tašky a nachystání na další den (5-15minut podle situace a množství věcí), přípravu jídla na druhý den (a tím opravdu nemyslím dvouhodinové vaření, ale vytažení hotové porce masa z mrazáku, nachystání přílohy, nachystání ovoce a zeleniny, cca 15-20 minut podle situace), nachystání si oblečení a bot(5-15 minut, podle toho, jestli něco žehlím nebo čistím boty), večeře (15-30 minut podle situace), večeřní hygiena (15-30minut podle situace). Takže když to shrnu i v nejkratší variantě je to 55 minut, v nejdelší 110 minut. Občas mezitím dám a vyndám pračku nebo vyřeším něco drobnějšího, když přijdu už v půl 7 udělám třeba i nějakou tu patnáctiminutovku denního úkolu, ale to je tak jednou týdně.
VymazatPodle mě je důležité si uvědomit, že úkoly na týden, jak jsou tu nastavené, nejsou stavěné pro pracující ženy (a už vůbec ne pro pracující s dětmi). Pokud máte večer dvě hodiny na všechno, tak prostě není možné 15 minut věnovat dennímu úkolu a 15 minut určité zóně a ještě stihnout rutiny a ještě úkoly s dítětem atd. Já se momentálně snažím přijít na způsob, jak si to zorganizovat, abych neměla pocit, že pořád něco nestíhám. I bez dětí a v novém domku bez zbytečných krámů vidím, jak by bylo potřeba udělat plno věcí - utřít skříňky na kuchyňské lice zvenku a zevnitř, umýt dlaždičky v celé koupelně nebo aspoň kolem věšáků, vypínačů, vyleštit zrcadlo v ložnici na skříni, atd., ale nevím kdy... Z úkolů, co bývají napsané na týden, stihnu tak jeden, takže se to hromadí na víkend nebo na nikdy.
Kromě toho bych si po příchodu z práce také chvilku ráda na pár minut sedla, prohodila aspoň pár slov s manželem, odpočala si. Nechci okamžitě hned naběhnout a začít úklid.
A ještě bych chtěla říct, že úklid v sobotu mi nepřijde jako něco špatného. Mám trochu pocit, že se tady snažíme co nejvíc udělat přes týden a často je to stresující kvůli nedostatku času. A proč vlastně? Proč si část úkolů nepřesunout na sobotu? Někdy pár příspěvků zpátky psala FI, že je škoda v sobotu uklízet a nemít čas na rodinu... Já teda nevím, ale mě nepřijde čas strávený při práci s rodinou jako nějaký horší než ten, když se jede na výlet. Mám čtyři sourozence, naši neměli peníze ani možnosti na to, jezdit s námi často na výlety a dovolené, ale většinu času jsme trávili doma, příp. u babičky, hodně času při společné práci. Pomáhala jsem doma uklízet (vysávat, vařit, prát, věšet záclony, apod.), na zahradě, s mladšími sourozenci, chodila jsem na nákup a pokaždé jsme ty činnosti dělali společně s rodiči, s babičkou a nemám pocit, že by na nás naši neměli čas, dostatečně se nám nevěnovali jen proto, že jsme na výlety jezdili minimálně. Čas strávený s nimi při společné práci hodnotím jako ten nejsmysluplnější, co jsme společně prožili. Dodneška když přijedu jednou za čas domů, tak si nesedneme na celé odpoledne ke kafi, ale s něčím pomáhám a společně něco děláme. A pokaždé se na to těším.
Děkuji za odpověď, která mě potěšila, že nejsem jediná, které tento systém nesedí.
VymazatJá teda chodím domů dřív - cca kolem 16:30, ale můj den začíná už v 5:05, kdy mi zvoní budík a cca 10 min se přemlouvám abych vstala. Pak následuje frmol - pověsit přes noc vyprané prádlo, udělat svačinu sobě a prckovi do školy (zkoušela jsem to večer, ale když pak vyndám svačinu z lednice tak je studená a na snídani neupužitá),oběd mám většinou už připravený od večera (kdy ob den něco malého a rychlého uvařím), pak vyhnat děti z postele a udělat jim snídani, vyvětrat, ustlat a hurá do pracovního procesu. Odpoledne děti, úkoly a vaření. Z večerní rutiny dělám akorát - uklidím dřez, zapnu myčku a dám prádlo do pračky aby ráno bylo vyprané. Dětem připravím oblečení, večere, umýt děti a uložit. Pak jsem ráda, když do 21:30 mám hotovo a jdu si na chvilku sednout. Svoje oblečení většinou připravím ráno podle nálady a počasí venku.
Děti se pomalu zapojují do domácích pracích - malý se mnou myje koupelnu a malá chce žehlit prádlo. Občas mi pomáhají vařit a tatínek vysává.
Na výlety každý víkend nejezdíme, ale snažím se každý víkend jít na procházku cca 1-2 hod. podle počasí.
Na nějaký 15 min úklid nezbývá čas nebo když čas je, tak už nejsou síly. Ráda bych některé věci ulidila, roztřídila a vyhodila, ale prostě nezvládám. Většinou to dělám průběžně, když je triko třeba už hodně ošklivé nebo dětem je oblečení malé. Ale abych si řekla, že každý den budu 15 min debordelizovat, tak to opravdu nehrozí.
Snad až budou děti větší a víc se zapojí do domácích prací, tak bude i čas na debordelizaci bytu.
Terezo, díky za dotaz. Zrovna nedávno si tu někdo stěžoval, že to nedává a je to dobré tak pro ženy na mateřské nebo v domácnosti.
VymazatDocela jsem měla chuť natočit na video jak vypadá můj den, tzn. cca 6 hodin přerušované pracovní činnosti, jedno dítě sic ve škole, druhé ale na krku celodenně, mezitím přejezdy na kroužky, na schůzky.
Přistihla jsem se, že prostě sním o tom, jak přijde doba, kdy ráno vstanu, odkroutím si ranní rutinu, ty děti o půl osmé odvedu, půjdu do práce a navečer najdeme byt ve stejném stavu jako ráno, protože nebylo potřeba přes den vařit, dělat svačinky, uklízet rozkrámované atd.
Nechci si ale měřit síly, stejně každý má jiný možnosti a podmínky, někdo má doma na RD relativní veget, pro jiného je to nejnáročnější životní etapa a stejně tak je to se zaměstnáním, lehká kancelářská profese se nedá měřit s fyzicky náročnou prací někde v provozu nebo ve výrobně. Svoje dělá i dojíždění a pak taky počet dětí školou povinných.
Co nás pojí, je určitý objem práce, který zabere určitou dobu. Je to cca 8 hodin práce týdně a člověk má na výběr: obětovat v průměru něco kolem hodiny denně (6 hodin plus čas na některé rutiny, které se dělají i o víkendu, jako např. prádlo, nádobí, hotspoty, swish and swipe, dřez), anebo 7-8 hodin z víkendu. 8 hodin je ale jako DALŠÍ PRACOVNÍ DEN a je na úkor víkendového volna. Navíc - dá se vůbec zvládnout udělat celý ten objem najednou? Mně to třeba nejde, po dvou třech hodinách maratonu odpadávám, ztrácím chuť do práce, i koncentraci, začnu věci různě překládat a přesouvat, část věcí odložit na svatýho dyndy... Ano, dá se to ještě rozložit do dvou porcí a je to třeba sobotní dopoledne a nedělní dopoledne - ale jde to dělat dlouhodobě?
Čili FL je systém pro ženy, které obrazně řečeno nerady perou jednou týdně sedm várek prádla po celý den, ale raději denně zdolají jednu. Anebo obden po dvou.
FL taky není náboženský předpis, je to ukázka systému a učí lidi organizaci práce a času. A je vyloženě žádoucí, když si každý systém adaptuje na potřeby své domácnosti, přesouvá některé mise na jiné dny, přehazuje si úkoly a lépe je časuje v návaznosti na potřeby domova, nebo rytmus svojí rodiny. To je pak ten vyšší level!
Ale jsem velmi skeptická k těm "pracovním sobotám" a kumulování úkolů. Já na to teda nemám nijak harmonické vzpomínky, všechno to vrčení několika spotřebičů najednou, syčení papiňáku, skákání pračky a plné šňůry prádla za oknem pro mě osobně nebyly nijak záživné a zábavné a docela mě to i stresovalo. Zvlášť když jsem se pak pomalu bála posadit k televizi, aby ten vydřený pořádek vydržel co nejdýl ;)
Jako smysluplně trávený čas prací si vybavuji různé kutilské nebo zahradnické projekty, ale sobotní uklízení tam nespadá.
Myslím, že tyhle vzpomínky hodně ovlivňují pak vlastní postoje k údržbě domácnosti. Spoustu lidí to znechutilo tak moc, že na to víceméně rezignují a razí heslo "bordel v bytě, šťastné dítě". A v tomto kontextu jim musím dát zapravdu, i když se mi jinak z toho rčení doslova ježí chlupy, protože nepovažuju za žádné štěstí, když dítě vyrůstá v chaosu a binci a do života si neodnese schopnost umět si udělat a udržet pořádek ve svých věcech a posléze svých domácnostech, ale to už je jiná kapitola :)
Takže Terezo, opravdu by se nenašla půlhodinka ráno a půlhodinka večer, abyste většinu věcí doma zvládli přes týden? Co vám přijde na tom rozpisu nejnáročnější, ať už časově, nebo "technicky"? Třeba to ještě nějak rozklíčujeme :)
Ráno opravdu půl hodinku navíc nedám. I teď to mám jen tak tak. Vstávám po 5 hod. Letím do prádelny, vyndám pračku přinesu nahoru, prádlo roztřídím a pověsím na balkon. Pak vyvětrat, připravit snídani, svačinu malé a sobě (večer už nepřipravuji aby nebyla studená), probudit je, zastlat postele, umýt se, nanést BB crém abych nějak vypadala a trádá do práce - jsem ráda, když vypadneme do 6:40 z domu. Malý do školky a malá do školy, pak do práce. Cesta do práce díky autu trvá cca 20 min - MHD bych jela 2x tak dlouho. V práci cca 8,5 hod někdy i déle. A zase domů. Mezitím jsou už doma děti, které vyzvedává občas tatínek ale častěji dědeček - naše školka má otevřeno pouze do 16:00 a tatínek pracuje déle. Takže děti už si dávno hrají - takže o nějakém uklizeném bytě po příchodu z práce se mi může zdát leda tak ve snu.
VymazatNajednou je 18 hod. Rychle dodělat úkoly, připravit večeri - já si musím ještě uvařit oběd na druhý den - do práce si nosím vlastní krabičky. No a než se navečeříme a umyju děti tak je 20 hod. Děti šup do postýlky, přečíst pohádku a já k prknu a ke koši suchého prádla. Žehlení mi trvá většinou 1 hod neb malý alespoň 3x vyleze z postýlky, že mi něco potřebuje říct nebo že má žízeň.
Já už jsem tak utahaná, že kolem 21:30 naházím nádobý do myčky a odnesu prádlo do prádelny. Umeju se a padnu do postele a spím až do rána.
Občas si říkám, že bych raději pracovala z domova. Člověk si může práci lépe rozvrhnout. Někdy jsou dny, kdy není moc práce, ale v práci musím být 8,5 hod a jindy se člověk nezastaví a dělá přesčas.
Na to abych uklízela nemá teď moc sil. Vrátila jsem se po mateřské do práce a z prvňáčkem je to opravdu síla. Každý den se musím s malou učit - číst, kotrola úkolu, angličtina do toho ještě musíme trénovat logopedii na kterou chodí. Takže to většinou zabere 45 min až 1 hod podle toho, kolik jim paní učitelka dá úkolů a jak malé jde logopedie. No a abych druhý den vše zvládla, tak musí jít spát do cca 22:30. Jinak bych ráno nebyla k použití. Takže takto se to má s tím mím čase a silami.
Prostě to nedávám. Debordelizace je teď nad moje síli.
Terez, tak to rozumím, že při vstávání v 5 už to dřív nejde a později taky ne. Ale zase vidím pozitivně, že denní rutiny máte dobře pod kontrolou a že to u vás funguje. Z vašeho popisu vyplývá, že zvládáte kolotoč prádla, vaření, nádobí a přípravy na druhý den - to je základ a věřte, že hodně lidí ho nedává. To je Vaše deviza.
VymazatTeď by Vám teda pomohlo, kdybyste měla ty věci uspořádané tak, aby pro Vás byl úklid spíš věcí údržby a otázkou několika minut. Když mají věci svoje místo, je i ten večerní provozní nepořádek uklizen opravdu rychle. Když se podíváte, kde Vás nejvíc tlačí bota, co to je?
No a teď k tomu co zabírá nejvíc času - pravděpodobně denní vaření. Nedalo by se vařit jen obden, dělat toho víc a průběžně i zamražovat "pro strýčka"? A co trochu polevit v žehlení? Nechat si obden jen nejhorší kusy, které se opravdu vyžehlit musí a zbytek jen pěkně složit? Mohl by myčku večer nakládat manžel? I když někdy najdete špagety mezi příborama, hlavně, že je většina nádobí v cajku.
Pak by mohl vzniknout prostor pro 15 minutovou debordelizaci alespoň v obdenní frekvenci. I to bude znát. Někdy se sama divím, kolik se dá stihnout i třeba jen během doby, než se uvaří těstoviny - dítě dělá úkol, špagety se vaří a v limitu 10 minut se dá přerovnat celá skříňka pod dřezem, nebo vymýt koš, přebrat plastové krabičky nebo lékárničku, abych uvedla pár příkladů.
Mě vždycky nejvíc brzdilo a odrazovalo (a vedlo k odkládání) to, že jsem si všechny úkony představovala pracnější než ve skutečnosti byly a pak jsem se nemohla dlouho nějak smířit s tím, že i poloviční práce se počítá. Že i když to nestihnu udělat celé a perfektně, přece jen je vždycky vidět, že se udělalo aspoň něco. A příště se udělá zbytek. Nemám čas na přebrání hraček a dětské knihovny? Tak si vemu k televizi aspoň jeden box a přeberu
ten. Příště udělám další. Nemusí být hotovo vše najednou, důležitý je progres, ne perfekce - a to už jsou slova Marly z FL :)
Držím palce a nenechte se otrávit, vedete si dobře už tak! Jsou lidé, kteří se teprve učí ráno vstát včas a ustlat po sobě postel, nebo nezvládají prádlo a poránu hledají pár stejných čistých ponožek ;) Učí se teprve babysteps, vy jste dál a podle mě je to jen o trochu lepším poladění, abyste měli o víkendu volno a nemuseli dohánět resty, ale na druhou stranu určitě ne za cenu, že by byl pro Vás o to horší pracovní týden, to by byla velká daň.
Napište, co jak to vidíte, určitě mě to zajímá! A ať se Vám daří!
Fi
Někdy vařím každý den, někdy ob den. Zamrazený mi nechutná. Už jsem zkoušela, ale většinou to šlo do koše.
VymazatManžel občas pomáhá, ale většinou usne dřív než děti - vstává před 5 hod a i když teoreticky by měl končit opřed 3 hod, tak realita je jiná. Prostě když je třeba, tak v práci musí zůstat.
Dětem žehlím krom ponožke všechno prádlo, nám jen trička, košile, atd. Spodní prádlo naše nežehlím. Děti mají atopický ekzém, takže žehlím i ručníky. Děsí mě, když mají po sobě svědící fleky. Takže tak. No a večer raději než z boxem sednu k televizi s klubíčky. Je to můj relax po celodením kolotoči.
Jo a o víkendu jsem zjistila, že místo 15 min. debordelizace mi vyhovuje cca 5 min několikrát běhen den. V sobotu a neděli jsem takto začala vyklízet skříňku v koupelně - letěly staré šminky a také voňavky od Avonu rol - dostala jsem je od drahé polovičky a švagrové k něčemu - moje vůně to opravdu není. Takže malý pokrok tu je. Opravdu nemůžu stihnou vše najednou. A jak píšete že ¨Že i když to nestihnu udělat celé a perfektně, přece jen je vždycky vidět, že se udělalo aspoň něco.¨ Tak to se budu muset teprve naučit. Moje babička měla a dosud má vždy perfektně uklizeno. Ale asi to bude tím, že já si to pamatuji, když už byla v duchodu a byla jenom s dědou sama. Takže nepořádek ji nikdo neudělala - snad jenom my, když jsme tam byli na návštěvě.
Prostě se asi do toho vrhu pomalu ale jistě, začnu nemilosrdně vyhazovat staré a nepotřebné věci (což bude oříšek, protože já si vše ráda nechávám, co kdyby se to někdy hodilo) a snad pak bude pořádek. Už jsem omezila bezmyšlenkové nákupy oblečení ve slevách jak pro sebe tak pro děti. Raději si řeknu, že přijdu zítra a doma se podívám, jestli to opravdá potřebujeme.
Nakonec nepřijdu, protože to nepotřebujeme. Omezila jsem i návštěvu bazárků pro děti - tam jsem vždy něco koupila -tepláky, třička, adt. Nakonec jsem zjistila, že to prckové ani neunosí. Naštěstí kamarádka ani její kamarádka si už také dlouho nevzpomněly, že by mi mohla prodat pár kousků po klukách. To jsem neodolala a nakupovala. Měla hezké věci z Nextu a jiných anglických obchůdu za pár korun - skoro nové mikiny, trička i bundy cca 50 Kč/ks. To opravdu byla bomba, ale pak jsem zjistila, že malý bundu nenosí, protože se mu nelíbí, je těžká atd. Takže jsem ráda, že na mě zapomněli. Alespoň mě to neláká a já nenosím domů zbytečné hadry.
T.
Děvčata s domkem a zahrádkou, popř. zahradou - a za měsíc do denní rutiny příjde i 1 - 2 hodiny denně práce na zahradě. Tedy aspoň u mně - aspoň ta hodinka a půl práce a poté kochání se odvedenou prací s kafíčkem a manželem :-) Proč jinak bychom ty zahrady měly, že?
OdpovědětVymazatDříve, když se jezdilo na chaty a chalupy, také musely maminy uklízet přes týden, aby se mohlo vyrazit na víkend mimo dům. Stačí se vžít do této situace: O víkendu budu pryč, musím to zmáknout za 5 dní. Jó a jde to!!! Nastoupila jsem do FL asi před 3 týdny a také jsem nevěřícně kroutila hlavou, že staší 15 minut denně uklízet a ONO TO JE VIDĚT!!!
Krásný den s úsměvem :-)
Janaen
Jsme 3 dospělí, z toho 2 chlapi, co si po sobě neuklízejí (prosím, nekomentovat). Rozhodně mi 15 minut denního úklidu nestačí.
VymazatA jste v pokrevním vztahu? Já abych věděla, jestli závidět ;) Pardon za ftip, nedalo mi to ;)
VymazatJo, s dospělýma je to horší. Ty děti jen drobí, rozlejvají, krámují hračky a špiní oblečení, to jsou věci, které se dají do kupy během chvilky. Dospělí, kteří to nemají v krvi jsou ale sabotéři, to je pak jedno, že uděláte swish&swipe, když se pak jsou oholit a v umyvadle je "koprovka". Soucítím!
Janaen, taky přeji krásný den, ať Vám úsměv vydrží! :)
VymazatFi
Zdravím,
OdpovědětVymazatpodle mne je minimalizace věcí a jejich přesné místo určení základním předpokladem "úklidu, který je možné stihnout". Pokud se eliminuje množství věcí a ty, co zbydou dostanou svoje místo, tak se úklid v podstatě smrskne "jen" na likvidaci hotspotů. Vysát, utřít prach a vyprat se pak dá během týdne nějak zvládnout. Takové ty záležitosti, které předchází vytvoření bince, který pak vyžaduje zdlouhavé čištění (např. lednice, baterie, dřez, koš apod.) jsou otázkou pravidelných několikasekundovek. Jsem si jistá, že pokud se tohle dělá opravdu pravidelně, pak to lze dělat dostatečně rychle a přitom efektivně. Zjišťuji, že pokud dělám věci rutinně a mám v nich systém, nemusím o nich dlouze přemýšlet a jsem hotová velmi rychle. pomalu mi jdou věci, u kterých se teprve zabíhám a ještě si zvykám na nějaký osvědčený postup. Ale opravdu tím základním předpokladem je zbavit se krámů.
Je to přesně tak. Díky za příspěvek :)
VymazatFi
S tím nelze než souhlasit.
OdpovědětVymazatJen bych se zastavila u položky: pouzite papírové utěrky vhodíme do wc... Papírové utěrky mají jiné složení než toaletní papír, nerozkladaji se tak snadno a mohou ucpat odpad nebo kanalizaci- stalo se to mým rodičům a likvidace následků stála za to... Ivča
OdpovědětVymazatIvčo, díky za upozornění. Je pravda, že některé papírové utěrky obsahují celulózu, aby se netrhaly a to pak může dělat pěknou neplechu, podobně jako nejrůznější čisticí ubrousky včetně dětských vlhčených ubrousků atd.
VymazatTakže to je přínosná poznámka, díky.