Návyk měsíce: Stlaní postelí

Stlaní postelí už patří neodmyslitelně do našich ranních rutin, ale pojďme si připomenout, proč je to tak důležité:

Ustlání nám totiž zjednodušeně řečeno nastartuje morál a nahodí nás do produktivního módu!

Zároveň má ustlaná postel zásadní vliv na vzhled ložnice, nebo místnosti, kde stojí. Pokud budete míjet rozházené lůžko, nebo na něj dokonce přes den koukat, potáhne vás to podvědomě dolů, zatímco upravená postel působí přesně opačně. A jelikož chaos přitahuje chaos, i rozházená postel může mít stejný efekt. A bohužel to tak funguje i v případě, že přes den nebýváte doma. Jen na vás ten účinek dolehne o něco později, přesněji po vašem návratu. Věnujte proto 2 minuty času tomu, abyste na sebe po zbytek dne nechali působit hezky upravenou postel a do upravené a vyvětrané postele také uléhali. Udělejte to pro sebe, zasloužíte si to!

Kolem stlacího tématu se ale ještě vedou jiné diskuse: existují lidé, kteří jej považují za naprostou zbytečnost (vždyť se to večer zas rozhází!) a zastlaná postel se považuje za líheň roztočů. S tím se dá určitě souhlasit, ale jako vždy záleží na okolnostech. Roztoči milují teplo a vlhko, proto si hodně lebedí, když jim tyto optimální podmínky zajistíte dvěma způsoby:

1. ráno vstanete a zastelete.
2. rano vstanete a necháte postel tak, jak z ní vyplujete. 

V obou případech to vyjde nastejno, je to jako byste tu havěť přikryli až po bradu a dali pusinku na dobrou noc, budou si medit a vrnět blahem a nerada to říkám, ale ještě si to ve vašich peřinách rozdají a pomnoží se.

I Manka z pohádky o Rumcajsovi věděla, že se musí otevřít okno a peřiny rozhodit a vyklepat. Postel se musí vyvětrat a vychladnout. Pak ji můžete bezpečně zastlat a mít z ní dobrý pocit!