Představení TD Diáře - část I.

Moji milí, blíží se to!
Už zítra večer se dozvíme vítězné pojmenování našeho diáře. A mě moc těší, že se zajímáte nejen o jeho jméno, o čemž svědčí i vaše angažovanost v hlasování, ale i o to, jak bude diář vypadat i zevnitř.

Vůbec se vám nedivím!

Protože já jsem vystřídala designově krásných diářů už pěknou řádku a jestli je něco pojí, tak je to fakt, že s nimi byla vyřízena už v polovině února. Pak se usadily na polici nebo v rohu pracovního stolu a ležely ladem. Proč? Já nevím, prostě jsem nějak nevěděla, jak s nimi pracovat, asi. Přitom jsem "papírový typ" a potřebuji mít věci napsané, s moderními aplikacemi jsem se snažila už několikrát potykat, ale naše vztahy zůstaly chladné.

Nechci hanit dílo druhých, nejen proto, že sto lidí = sto chutí, ale i proto, že momentálně zakusuji, kolik úsilí obnáší zrealizovat vlastní nápad. Postupem času jsem však zjistila, že mi na klasických diářích asi nejvíc vadí daná knižní vazba, což znamená, že s obsahem nemůžete hýbat podle svých potřeb. A že ty se mohou v průběhu roku sakra měnit!
No a potom tady taky byl fakt, že mi výplň diářů neštimovala. Neužila jsem tabulku vzdáleností z Norimberka do Milána, nezajímalo mě, jaké časové pásmo mají v Hongkongu. Ani jsem nevyužila metrické konverze. Jsem tak povrchní, že mě nezajímají ani přísloví a moudré citáty a vůbec většina běžných údajů v diářích ;) Co mě ale zajímá, je, co budu dneska vařit, kdy má moje dítě jarní prázdniny, kdy bych měla nechat vyměnit olej v autě, zaplatit roční pojistku a jak se vyvíjí moje váha v průběhu roku.
Došla jsem tedy k rozhodnutí, že potřebují více návodný diář a že si jej budu muset sestavit sama. A budu do něj moct vkládat vše, co potřebuji ke svému každodennímu fungování a fungování mojí domácnosti. Zvolila jsem jako desky menší šanon - A5 formát -, jehož pořizovací cena byla opravdu to nejmenší. A pak narazila. Při tvoření vlastní výplně, která by mi vyhovovala, jsem docházela ke zjištění, že na takovou věc prostě nemám dost času ani kapacity.
I poohlédla jsem se po Etsy, kde je spousta krásných i funkčních diářových výplní k okamžitému stažení za (ne zrovna malý) poplatek, ale narazila jsem podruhé. Abych si vytvořila ideální náplň, musela bych si jich stáhnout několik, smířit se se záoceánským řazením dní v týdnu od neděle a pak by mě čekaly ještě náklady za vytištění, což by mě při ceně lokálního reprostudia vyšlo na majlant. Tedy aspoň pokud bych trvala na barevné verzi, na čemž já teda trvám, protože jsem prostě pořád vevnitř malá holka, i když se můj tacháč už stáčí ke čtyřicítce! :)

A jelikož jsem už nějakou dobu psala tento blog, rozhodla jsem se spojit příjemné s užitečným a sestavit vlastní diář s prvky organizace domácnosti a podělit se o něj s vámi, stejnou krevní skupinou.

A tak se zrodil onen diář, o kterém se zde zmiňuji už pár týdnů. Dovolte mi ho tedy v několika dílech představit blíže.

Jeho obal už znáte: je v pastelové modrošedotyrkysové barvě se stříbrnou ražbou včelích pláství s prošitím tón v tónu. Vnitřek je elegantní černý a na levé straně je chlopeň, za kterou si můžete něco schovat, a v samotné chlopni jsou ještě 4 kapsičky na věrnostní karty, vizitky nebo doklady a jedna z nich je transparentní, můžou se tam tedy pěkně vyjímat třeba fotky našich miláčků.

Obsah diáře drží pohromadě kroužková mechanika o 4 kroužcích, které jdou rozevřít, takže s obsahem lze libovolně hýbat a řadit ho podle potřeb, které se můžou měnit, a část obsahu lze používat i v dalších letech, bez nutnosti cokoli přepisovat, vytrhávat, přelepovat...

Ve výbavě je i transparentní kapsa na zip, která spolehlivě udrží některá naše tajemství ;)

Když se pozorně podíváte napravo, uvidíte permanentní fix. Proč permanentní? To si povíme hned zítra, v druhém díle! ;)